Vláda při schvalování této garance počítala s tím, že peníze do Ostravy potečou přes státní podnik Diamo. Právě proto je Diamo před pěti lety za symbolickou korunu od Vlčka převzalo.
Pokud by Ostramo vyhrálo soudní spor o laguny, vrátily by se jímky a s nimi nárok na čtyřmiliardovou státní dotaci do soukromých rukou.
"Podle našich právních analýz mají smlouvy o převodu Ostrama formální nedostatky a není vyloučeno, že bude možné dosáhnout jejich anulování," řekl konkursní správce Ostrama František Michalík. Michalík však zatím není rozhodnut, zda bude sám ve Vlčkově při o laguny pokračovat: "Záleží na tom, najdu-li zájemce o jejich koupi, a na tom, zda tento postup schválí věřitelský výbor," řekl Michalík.
Úspěch Ostrama ve sporu o laguny naproti tomu vylučuje ředitel ostravského odštěpného závodu Diamo-Sanační práce Jiří Bělohradský, který Vlčkovu žalobu označil za "naprostý úlet".
"Návrat lagun do soukromých rukou by byl nešťastný - znamenal by obrovské riziko, že se jejich likvidace zdrží o desítky let. Jediným spolehlivým garantem vyčištění lagun je stát," míní šéf ostravského inspektorátu České inspekce životního prostředí Kamil Drabina.
Vítězslav Vlček zdůvodnil žalobu na neplatnost smluv o lagunách tím, že vláda nesplnila sliby, jež od ní dostal. "V roce 1997 jsem nechal státu za jedinou korunu majetek v hodnotě 150 milionů. Součástí lagun jsou ochranné stěny, čistírna odpadních vod, pozemky. Do nich jsem před tím investoval a stát mi to nekompenzoval, i když to slibovali," říká Vlček.
Na Fondu národního majetku ovšem takovou argumentaci odmítají: "Pan Vlček se už při koupi Ostrama v kupní smlouvě zavázal, že sám uhradí všechny závazky, vyplývající ze starých ekologických zátěží. Podnik kupoval za 132,7 milionu korun a dostal jej tak levně právě proto, že se k němu vázaly staré ekologické škody," řekla Lucie Králová z tiskového odboru FNM.
Navíc Vlčkovi FNM odpustil poslední šestadvacetimilionovou splátku z kupní ceny za Ostramo poté, co podnik poškodila povodeň. "Podmínkou však byl závazek pana Vlčka, že se vzdá veškerých dalších nároků vůči státu," dodala Králová. Vlček to nepopírá: "Ano, podepsali jsme v dodatku ke kupní smlouvě, že k sobě s FNM nemáme závazky. Byla to asi chyba".
Ostramo stát prodal v roce 1991 Vítězslavu Vlčkovi přes protesty ostravské radnice a varování ekologů. Vlček tehdy ujišťoval, že miliardy na likvidaci starých ekologických zátěží zajistí ze zisků firmy. "Nepočítal jsem s tím, že stát zruší povinný sběr upotřebených olejů, což mě připravilo o 200 milionů ročního zisku," tvrdí dnes.
Ztrátový provoz v zastaralé továrně, jež měla neustálé potíže se svým odpadovým hospodářstvím, neudržel - v roce 1996 zastavil výrobu. Kromě lagun je třeba za několik set milionů korun vyčistit i pozemky vlastní továrny, jež jsou do hloubky prosáklé ropnými látkami. Kdo tyto práce po bankrotu firmy zaplatí, není jasné.
Pokud by Ostramo vyhrálo soudní spor o laguny, vrátily by se jímky a s nimi nárok na čtyřmiliardovou státní dotaci do soukromých rukou.
"Podle našich právních analýz mají smlouvy o převodu Ostrama formální nedostatky a není vyloučeno, že bude možné dosáhnout jejich anulování," řekl konkursní správce Ostrama František Michalík. Michalík však zatím není rozhodnut, zda bude sám ve Vlčkově při o laguny pokračovat: "Záleží na tom, najdu-li zájemce o jejich koupi, a na tom, zda tento postup schválí věřitelský výbor," řekl Michalík.
Úspěch Ostrama ve sporu o laguny naproti tomu vylučuje ředitel ostravského odštěpného závodu Diamo-Sanační práce Jiří Bělohradský, který Vlčkovu žalobu označil za "naprostý úlet".
"Návrat lagun do soukromých rukou by byl nešťastný - znamenal by obrovské riziko, že se jejich likvidace zdrží o desítky let. Jediným spolehlivým garantem vyčištění lagun je stát," míní šéf ostravského inspektorátu České inspekce životního prostředí Kamil Drabina.
Vítězslav Vlček zdůvodnil žalobu na neplatnost smluv o lagunách tím, že vláda nesplnila sliby, jež od ní dostal. "V roce 1997 jsem nechal státu za jedinou korunu majetek v hodnotě 150 milionů. Součástí lagun jsou ochranné stěny, čistírna odpadních vod, pozemky. Do nich jsem před tím investoval a stát mi to nekompenzoval, i když to slibovali," říká Vlček.
Na Fondu národního majetku ovšem takovou argumentaci odmítají: "Pan Vlček se už při koupi Ostrama v kupní smlouvě zavázal, že sám uhradí všechny závazky, vyplývající ze starých ekologických zátěží. Podnik kupoval za 132,7 milionu korun a dostal jej tak levně právě proto, že se k němu vázaly staré ekologické škody," řekla Lucie Králová z tiskového odboru FNM.
Navíc Vlčkovi FNM odpustil poslední šestadvacetimilionovou splátku z kupní ceny za Ostramo poté, co podnik poškodila povodeň. "Podmínkou však byl závazek pana Vlčka, že se vzdá veškerých dalších nároků vůči státu," dodala Králová. Vlček to nepopírá: "Ano, podepsali jsme v dodatku ke kupní smlouvě, že k sobě s FNM nemáme závazky. Byla to asi chyba".
Ostramo stát prodal v roce 1991 Vítězslavu Vlčkovi přes protesty ostravské radnice a varování ekologů. Vlček tehdy ujišťoval, že miliardy na likvidaci starých ekologických zátěží zajistí ze zisků firmy. "Nepočítal jsem s tím, že stát zruší povinný sběr upotřebených olejů, což mě připravilo o 200 milionů ročního zisku," tvrdí dnes.
Ztrátový provoz v zastaralé továrně, jež měla neustálé potíže se svým odpadovým hospodářstvím, neudržel - v roce 1996 zastavil výrobu. Kromě lagun je třeba za několik set milionů korun vyčistit i pozemky vlastní továrny, jež jsou do hloubky prosáklé ropnými látkami. Kdo tyto práce po bankrotu firmy zaplatí, není jasné.
