O odškodnění je možné žádat do Silvestra

Bundestag prodloužil do konce roku lhůtu pro podávání žádostí o odškodnění lidí, kteří museli za války pracovat pro nacistické Německo. Změnil tak původní termín, který počítal s 11. srpnem. Rozhodnutí poslanců tak zřejmě oddálí okamžik, kdy bude postiženým vyplacena druhá splátka.

Kolik žádostí o odškodnění bylo podáno, bude známo až příští rok. Až po 31. prosinci 2001 se tak bude moci vypočítávat, kolik peněz připadne na druhou splátku. Ve střední a východní Evropě čeká na odškodnění přes milion lidí. Z nynějšího Česka bylo v Německu nuceně nasazeno 640 tisíc lidí.

Neví se, zda budou fondu stačit peníze
Debata o tom, zda fondu - nadaci vlády a podniků - budou stačit peníze se v Německu vede už několik dnů. Podle představitelů nadace přitom nelze od fondu, kde je deset miliard marek, očekávat další prostředky.

Kromě partnerských organizací v Česku, Polsku, Rusku, Ukrajině a Bělorusku a mezinárodních židovských organizací dostane peníze i Mezinárodní organizace pro migraci. Právě IOM varuje, že peníze pro nuceně nasazené nežidovského původu v řadě dalších zemí, nebudou stačit. Zatím organizace dostala na 220 tisíc žádostí.

Lambsdorff: Země budou muset vyjít
Pro případ, že by nakonec skutečně peníze nestačily, nevylučuje německý vyjednávač pro odškodnění Otto Lambsdorff, že se možná budou muset snížit částky, které mají být postiženým vyplaceny. To by ale mělo platit jen v rámci jednotlivých národních nadací: každá totiž dostala dohodnutou částku, se kterou musí vyjít.

Lhůta
pro podávání žádostí byla z 11. srpna. prodloužena do konce roku.

Pro Českou republiku by přidělené prostředky měly bohatě stačit, tvrdí zástupce českého ministerstva zahraničí pro odškodnění Jan Sechter. Německá nadace zatím co Česka převedla 56 milionů marek ve formě první splátky. Výplatní šeky s tříčtvrtinovou zálohou tak postupně dostává prvních 10 tisíc žadatelů.

Peníze dostane asi 90 tisíc Čechů, kteří skončili ve vězení, na nucených pracích, nebo se museli před nacisty skrývat. Od začátku jednání v únoru 1999 zemřelo přinejmenším 13 tisíc lidí, kterých se mělo odškodnění týkat.

ROZDĚLENÍ ODŠKODŇOVANÝCH

Ti, kteří prošli koncentračními tábory, mají nárok na 15 tisíc marek - 274 500 korun.

Ti, kteří byli odvlečeni do Německa na nucené práce, mohou získat nejvýše 5000 marek - 91 500 korun.

Poláci se cítí podvedeni
Proces měl poté, co Německo po 56 letech od války rozhodlo o odškodňování obětí, první šrám v Polsku.

Poláci tvrdí, že Německo využilo poměru mezi jejich měnou a markou. "Kurs vůči euro, který zvolila pro přepočet německá strana, je nevýhodný a neshoduje se s uzavřenou dohodou," říká polská Nadace polsko-německého smíření.

Německá odškodňovací nadace pro přepočet zvolila kurs 3,3466 zlotého za euro, Oficiální kurs Polské národní banky přitom ve stejné době představoval 3,415 zlotého za euro.