O legalitě války v Iráku mě přesvědčili Američané, uvedl britský prokurátor

Před britskou komisí, která vyšetřuje okolnosti irácké války, stanul bývalý generální prokurátor Peter Goldsmith, tedy jeden z klíčových mužů v zahájení invaze v březnu 2003. O legálnosti války zprvu pochyboval. O opaku ho ale podle jeho slov přesvědčili zástupci americké vlády.

Lord Goldsmith | foto: Bloomberg

Goldsmith totiž před invazí tvrdil, že by bylo jistější napadnout Irák až po schválení další rezoluce RB OSN. Tu první schválila Organizace spojených národů v listopadu a vyzvala v ní Bagdád mimo jiné k likvidaci zbraní hromadného ničení a ke spolupráci se zbrojními inspektory.

Odpůrci a stoupenci války se pak začali přít o to, do jaké míry Bagdád plní tuto rezoluci a hlavně, zda je zapotřebí k invazi další usnesení. USA a Británii se však další rezoluci prosadit nepodařilo.

Přesto britský generální prokurátor během několika dnů na začátku roku 2003 změnil názor a "spolknul" své výhrady. Britskou vládu a parlament následně informoval, že válka legální je. Začalo se tak spekulovat, jestli na něj Blair nepřitlačil (oba muži se totiž během oněch "rozhodujících" dní spolu setkali).

Byla invaze do Iráku legální?

Na to se v Británii snaží přijít speciální komise

Goldsmith se dnes nechal slyšet, že v únoru navštívil Washington, kde se setkal s předními americkými činiteli a právníky, včetně tehdejší poradkyně pro národní bezpečnost Condoleezzy Riceové, napsal deník The Times na svém webu.

A právě tam začal měnit svůj názor. Po setkání s americkými diplomaty pochopil "skutečný smysl" první rezoluce a nabyl jistoty, že invaze je legální. Goldsmith podotkl, že vliv na něj měli i britští činitelé, například vyslanec při OSN a tehdejší ministr spravedlnosti. Jeho rozhodnutí prý spočívalo v rozlišné interpretaci "dvou či tří" slov v rezoluci.

Válečné roky pod lupou

Vyšetřování se zaměřuje na osm let od léta 2001 do července 2009 a začalo už před třemi měsíci. Výbor nejprve shromáždil dokumentaci a mluvil s rodinami vojáků padlých v Iráku. Veřejná slyšení začala od 24. listopadu a mají trvat pět týdnů. Výbor během nich chce zjistit, "jak se irácká politika vyvíjela, jak byla realizována a jak se přihlíželo k alternativám".

Chilcotův výbor vyzpovídal už mnoho britských činitelů a na řadu přijde i bývalý labouristický premiér Tony Blair - ten se bude zpovídat 29. ledna.

Zpráva o vyšetřování by měla být hotová buď koncem příštího roku, nebo až v roce 2011 (tedy dlouho po volbách očekávaných v květnu). Předběžné závěry Chilcot odmítá zveřejňovat.

Současný premiér Gordon Brown ještě jako ministr financí válku podporoval. Když letos oznámil její vyšetřování, chtěl, aby se odehrávalo za zavřenými dveřmi. Nakonec však od tohoto záměru po pozdvižení v médiích i mezi veřejností ustoupil. - přečtěte si Britové začínají vyšetřovat válku v Iráku                         Zdroj: ČTK