Ministerstvo takto rozhodlo například o tom, že se budou z pojištění hradit léky na hubnutí, nebo udělilo výjimku na dovoz hovězích inzulinů. Všeobecná zdravotní pojišťovna vyčíslila, že jí ministerští úředníci bez předchozího projednání zvýšili na tento rok výdaje o několik desítek až stovek milionů korun.
Vypadá to, že se ministerstvo chce před volbami zavděčit co největšímu počtu nemocných. Ještě hlasitěji však znějí hlasy, že výhody získávají konkrétní firmy: úzká rozhodovací pravomoc v rukou dvou tří úředníků je ideální pro lobbing skrytější než u desítek členů komise, jejíž závěry jsou zveřejňovány na internetu včetně hlasování.
"Ministerstvo má právo nerespektovat rozhodnutí komise, když si myslí, že nebylo správné. Ale mám důvěryhodné informace i o tom, že se tam lobbuje. Některé firmy si najímají lobbingové agentury, aby prosazovaly jejich zájmy ve státní správě," prohlásil přední český farmakolog Jan Švihovec, který v komisi zastupuje odborné lékařské společnosti. Konkrétní důkazy, kdo lobboval a u koho, však Švihovec odmítl sdělit s tím, že by to nemohl dokázat.
Trpělivost už dochází řadě zainteresovaných. Bouří se Všeobecná zdravotní pojišťovna: "Ministerstvo rozhoduje, a my nevíme, na základě čeho," řekla vedoucí oddělení léčiv VZP Ludmila Honzáková.
Fišerův úřad například oproti závěrům komise až dvakrát zvýšil hrazené dávky u léků proti artritidě (rofecoxib a celecoxib), rozšířil možnost předepisovat lék na hepatitidu C (ribavirin) a opět - asi o desetinu - zvýšil úhradu léků proti obezitě (sibutramin a orlistat). Pojišťovna tvrdí, že jí to zvýší náklady o desítky a někdy až stovky milionů korun.
|
Některá kritizovaná rozhodnutí ministerstva zdravotnictví: • červen 2001 - Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo o vysoké a plné úhradě léků proti obezitě, aniž by vzalo v úvahu doporučení komise pro kategorizaci léčiv. Ministerstvo vydalo závazné rozhodnutí pro VZP, aniž by své rozhodnutí jakkoli zdůvodnilo. • prosinec 2001 - Ministerstvo udělilo výjimku neregistrovanému zvířecímu inzulinu a zároveň jej vložilo do seznamu hrazených léků. (Zdroj: Podklady Mezinárodní asociace farmaceutických společností pro jednání poslanců sněmovny) |
Náměstkem zodpovědným za farmacii je na ministerstvu Michal Pohanka. MF DNES mu prostřednictvím mluvčího Oty Černého zaslala několik dotazů včetně žádosti o rozhovor, ale odpověď nedostala.
Typickým příkladem neprůhledného rozhodování ministerstva je dlouhodobé odmítání hradit léky na Alzheimerovu chorobu na straně jedné a nečekaná ochota hradit léky proti obezitě na straně druhé. V případě léků na "Alzheimera" nejdřív ministerstvu chyběly studie, pak peníze, v jiném zdůvodnění zase osobně ministr Fišer řekl, že tyto léky nemají kolonku v zákoně.
Kolonku v zákoně však neměly původně ani léky na hubnutí, které ministerstvo do vyhlášky prosadilo zcela mimo komisi - a tak se našla v úplně jiné skupině léčiv. "Je mi smutno z toho, co v tom asi rozhodovalo," podotkla předsedkyně České alzheimerovské společnosti Iva Holmerová, jež na nesrovnalost poukázala.
"V komisi jsme tento trik použili vícekrát, abychom dostali léky k pacientům, protože zákon je zastaralý a neumožňuje pružně reagovat na změny," přiznává Švihovec, ale dodává: rozhodnutí o úhradě léků na hubnutí průhledné nebylo.
O pár měsíců později však už prošlo do vyhlášky i hrazení léků na Alzheimerovu nemoc. Nezměnil se přitom ani zákon, ani do zdravotnictví nepřitekly velké peníze, na jejichž nedostatek se ministerstvo ve svých prohlášeních odvolávalo.
Na jiný případ upozornila před několika týdny Česká televize: uvedla, že ministerstvo udělilo výjimku na dovoz hovězího inzulinu firmě Super Vision, jejíž spoluvlastník je na tomto úřadě zaměstnán. Přípravek byl opět zařazen mezi hrazená léčiva. Ani tentokrát o tom komise nejednala.
Ministerstvo vydává závěry, jež jsou pro druhé závazné, ale nijak je nezdůvodňuje, neexistují pravidla pro průběh řízení ani pro odvolání tak si stěžuje Mezinárodní asociace farmaceutických společností. Pro jednání parlamentu připravila podklad, v němž popisuje celkem 16 údajných pochybení Fišerova úřadu. Jak dodává, výrobci, které rozhodnutí poškodí, o nich nebývají předem informováni.
Podobně, jak dodává profesor Švihovec, zatímco u některých léků požaduje úřad přísné studie, u jiných nikoliv. "Neexistuje stoprocentně dobré rozhodnutí," připustil Švihovec. "Ale nikdy nebyla udělána veřejná oponentura, proč byly závěry komise špatné, ministerstvo ani nevyhlásilo žádné priority v lékové politice," řekl a dodal, že ministerští úředníci chodí na jednání komise ve velmi omezeném počtu.
Problému se nyní chystá využít opozice - objevují se hlasy, že v předvolebním období to pro ni bude ideální příležitost. Ostatně šéfem sněmovního podvýboru, který se sejde k rozhodnutím ministerstva, je poslanec za ODS Milan Cabrnoch.
