O krejčíkovi, který se stal obětí ženské pomsty

Praha - Některé prameny tvrdí, že nejstarším doloženým domovním znamením na světě je kamenný reliéf vykladače snů na domě v egyptské Gize ze třetího století před naším letopočtem. I ve starém Římě visely vývěsní štíty na domech řemeslníků, ale malované znamení se objevilo až v egyptském středověku. Nesloužilo, jak se mnohdy uvádí, jen k rozlišení rytířů v boji, nýbrž i k označení majetku na hradech, v palácích a dalších stavbách. Ve 14. století se houfně objevovaly štíty na domech ve Francii, v Bavorsku, ale také v Praze. Předtím si Pražané označovali dům jednoduše podle jeho držitele či majitele.

Vydejme se na další vycházku do "galerie v ulicích"- tentokrát za domovními znaky v jedné z nejtypičtějších ulic Starého Města - v Celetné ulici. Nejlépe asi bude vydat se na toulku za historií v některý podvečer. Nejkratší spojení k cíli cesty je metrem B do stanice Náměstí republiky a pak pěšky k Prašné bráně, kde začíná Královská cesta.

Dílna mistra krejčího Jana v Celetné ulici číslo 10 byla kolem roku 1470 známá široko daleko. Stříhalo, šilo a zkoušelo se tam ostošest: Nebylo divu, urození šlechtici i bohatí měšťané si potrpěli na svůj zevnějšek. O co méně dbali na svou osobní hygienu, tím víc vystavovali na obdiv svou výstroj, aby každý věděl, že na to mají.

Denní koupel byla pro ně přitom věcí neznámou a splašky se jednoduše vylévaly na ulici. Když krejčí Jan bral vzácným pánům a dámám míru na šaty, vídal často své klienty jen ve spodním prádle. Jakási korpulentní měšťanská dáma prý tak páchla, že se o tom Jan zmínil po jejím odchodu svému personálu.

To ovšem neměl dělat - paní si uvnitř cosi zapomněla, vracela se a skrze nedovřené dveře slyšela, jak o ní krejčík nepěkně mluví. Nedala nic najevo, ale vzplála touhou po pomstě. Nešťastný mistr Jan netušil, že dáma je spolčena s podivínskými lidmi ovládajícími černou magii. Prokletí spočívalo v tom, že mu byla určena ptačí podoba.

Janovi narostl nejen paví chvost, ale získal i vlastnosti podobné pávům - pýchu, nadutost a sebelásku. Úplně se změnil a dokonce dal vymalovat vyšňořeného ptáka na svůj dům, který sousedé poté začali nazývat U páva.

Podobných domů už však bylo v Praze několik, takže Jan dal pro odlišení přemalovat merk bílou barvou. Domu se pak začalo jednou pro vždy říkat U bílého páva.

Krejčí se nakonec úplně zbláznil. Představoval si, že žije v rajské zahradě a coby páv je symbolem andělské nevinnosti. Spolupracovníci se mu rozutekli, živnost byla před krachem. Jakýsi zákazník, který se vrátil z cest po daleké Persii, přispěl k jeho samolibosti tím, že mu prozradil, jak staroperský mýtus oslavuje paví chvost coby sluneční symbol krásy, nesmrtelnosti a věčné blaženosti. Prý za to dostal svůj oděv s velkou slevou.

Jak to dopadlo s mistrem jehly a nůžek, to se už dnes neví, ale bílý páv na domě zůstal. Dnes je v domě restaurace Pizza Hut.

Stojí za to projít Celetnou ulicí a povšimnout si dalších domovních znaků na domech U supa, U Šalamouna, U černého slunce, U bílého lva, U tří králů, U červeného orla, U bílého krocana, U české orlice, U zlatého páva. Ulice, která je součástí Královské cesty, ve svém prvopočátku existovala již v románské době, kdy se stavěly kamenné objekty, jejihž zbytky jsou zachovány ve sklepeních dnešních budov.

Název ulice vznikl zřejmě ve 13. století podle takzvaných calt, tedy pletenek, vánoček a housek, které vyráběli pekaři, jejichž cech se v ulici i blízkém okolí usadil v hojném počtu.

Kvůli hledání znamení bychom neměli zapomenout ani na architektonický význam budov. Z tohoto hlediska je mimořádně významný dům Šrámkův - číslo 17-, od roku 1762 majetek Univerzity Karlovy, a Sixtův - číslo 2, nádherná barokní stavba na okraji Staroměstského náměstí. Z paláců je výtvarně nejhodnotnější Millesimovský s honosným barokním portálem - číslo 13 -, a Hrzánský - číslo 12.

K procházkám historickou Prahou neodlučně patří i trocha tajuplna. Strašidel v Celetné ulici mnoho není, asi by na své rejdy potřebovala víc klidu - rušno je tady totiž ve dne v noci. Na místě zmíněného Sixtova domu stával palác svaté Ludmily, z něhož vedla chodba do chrámu Matky Boží před Týnem.

U kamenného oltáře v podzemní chodbě prý kněžna Ludmila sloužila tajné mše. Pověst o katakombách, kde jsou údajně uloženy kameny z Kristovy koruny, jež Ludmila získala darem od jednoho palestinského obchodníka, který se do ní zamiloval, není doložena.

Poněkud hrůzyplnou legendou je spiritista Ulrych, který vyvolával duchy tak dlouho, až se mu jeho počínání vymklo z rukou. Záhrobní mocnosti se ho zmocnily a roztrhaly ho na kusy. Nebohý spiritista se o víkendových nocích zjevuje pozdním chodcům v průchodech a zákoutích a straší je vlastní hlavou, kterou drží v podpaží.

Celetná ulice (17. 11. 2000).

Dům u Červeného orla v Celetné ulici (17. 11. 2000).

Dům U zlatého páva v Celetné ulici (17. 11. 2000).

Dům U črného slunce v Celetné ulici (17. 11. 2000).

MIllesimovský palác v Celetné ulici (17. 11. 2000).

Dům U Bílého lva v celetné ulici (17. 11. 2000).

Hrzánský palác v Celetné ulici (17. 11. 2000).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video