Genomika je zkoumání stavby a funkce velkého množství genů současně. Netýká se jen lidí. Zároveň se čtou, nebo už byly přečteny, dědičné informace různých bakterií, živočichů a rostlin. Skupiny amerických a evropských vědců právě oznámily, že dokončily první hrubé čtení všech tří miliard "písmen" lidské dědičné informace "zapsané" v deoxyribonukleové kyselině (DNA). Je jisté, že objevy genomiky v průběhu jedné až dvou generací zcela změní svět. V medicíně zlepší diagnostiku a pak i léčení nemocí. Mikrobiální genomika možná vytvoří nové energetické zdroje. Lépe než současné metody ohlídá stav životního prostředí. Změní se antropologie, archeologie, i pohled na dějiny lidstva. Lépe pochopíme, kdy a jak jsme vznikli, co nás vlastně udělalo lidmi, jak se vyvíjíme v mateřském lůně. Vědci přesněji zmapují pohyby lidských populací v čase a prostoru, s nimi i vývoj jazyků. Prohloubí se pochopení evoluce života a snad i jeho vzniku. Pro zemědělství může genomika znamenat odolnější druhy zvířat a rostlin, plodiny s vyšším obsahem živin, i rostliny, které budou vyrábět látky, jimiž se děti očkují proti infekčním nemocím. Jako každý zásadní objev může tohle vědění a techné, neboli dovednosti, změnit sociální a politické vztahy jak k lepšímu, tak k horšímu. V této chvíli by se dosažené a očekávané výsledky genomiky daly přirovnat ke zlatým polím Klondiku, nadto zaminovaným, do nichž vyrazili ostří hoši. Kdo může, snaží se v genomice patentovat, co se dá. Ve světě přitom není jasné, co v genomice patentovat lze, a co ne. Patenty = (nepředstavitelné) zbohatnutí. Patenty = možné ustrnutí výzkumu. A co genetické zbraně? Budou zázraky genomiky jen pro lidi mocné a bohaté? Vznikne lidská genetická elita a podtřída? A co rozvojový svět? Spousta lidí se bojí, jak to bude se zdravotním a sociálním pojišťováním, se zaměstnavateli. Budou vaše děti se žádostí o práci a pojištění odevzdávat na CD ROM stav svých klíčových genů? Máte "špatné" geny nezaměstnáme vás, nepojistíme vás? Kdo rozhodne, co jsou "špatné" geny? Co když geny, které jsou dnes "špatné", jednou budou klíčem k přežití? Co s tím? Od roku 1997 existuje Obecná deklarace o lidském genomu a lidských právech. Vydala ji Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Ve stejném roce schválila Rada Evropy Dohodu o lidských právech a biomedicíně, lidský genom je v kapitole 4. Oba dokumenty chrání lidi, výzkum i podnikání. Přesně říkají, co se může a nesmí. Pro lidi platí pět pravidel: Autonomie (do výsledku testů nikomu nic není, spadá sem i právo nevědět), soukromí (přísná důvěrnost výsledků), spravedlnost (chrání děti a nesvéprávné lidi), rovnost (i chudé rozvojové země mají právo na podíl z výsledků), kvalita (zajišťuje kvalitu vyšetření). Přijmou a prosadí vlády tuto Obecnou deklaraci, nebo to bude jako s jadernými pokusy a zbraněmi?
(Autor je neuropatolog, zabývá se vztahem mezi mozkem a chováním)
(Autor je neuropatolog, zabývá se vztahem mezi mozkem a chováním)
