Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O co usiluje Nicolas Sarkozy

  7:28aktualizováno  7:28
Sarkozyho neúspěšný, ale odvážný pokus angažovat se jako zprostředkovatel přinesl - kromě vlivu - také zajímavý pohled na zahraničněpolitické postupy a ambice dnešní Francie. Je Sarkozyho cílem upevnit si popularitu doma, kde většina francouzských občanů diplomatické vůdcovství svého hyperaktivního prezidenta stále podporuje?

Nicolas Sarkozy s egyptským prezidentem Husní Mubarakem usilovali o mír v Gaze. | foto: Reuters

Uvážíme-li, co se dělo od Kavkazu v srpnu 2008 po Blízký východ v lednu 2009, snaží se Francie za prezidenta Nicolase Sarkozyho ztělesňovat to, co bychom mohli nazvat "implicitním Západem“, když naplno využívá mimořádné příležitosti, které přinesla americká prezidentská výměna?

Nebo se Sarkozy prostě pokouší vydělat na své celosvětové exponovanosti a upevnit si popularitu doma, kde většina francouzských občanů diplomatické vůdcovství svého hyperaktivního prezidenta stále podporuje? Byť jeho úsilí zformovat příměří mezi Izraelem a Hamásem neuspělo, nebylo snad správné se o to pokusit?

Ambice Sarko-diplomacie

Francouzům se Sarkozyho odhodlání jednat navzdory veškeré nepřízni zdá mnohem lepší než cynismus těch, kdo hlásají zdrženlivost nebo se ukájejí prázdnými slovy.

Sarkozyho neúspěšný, ale odvážný pokus angažovat se jako zprostředkovatel přinesl kromě vlivu na Blízký východ také zajímavý pohled na zahraničněpolitické postupy a ambice dnešní Francie. Zásadní otázka ohledně Sarko-diplomacie totiž zní, zda je odrazem řádně definované strategie, založené na jasném vidění světa, anebo pouhým výrazem vypočítavého a pragmatického aktivismu, který přenáší bystrý domácí politický instinkt na pole zahraničních věcí.

Odpověď není vůbec jasná a pravděpodobně jde o kombinaci obojího. Sarkozy je muž se sklonem řídit se vlastními instinkty. O tom, co by se mělo vykonat, neteoretizuje; prostě to udělá, bez ideologických předpojatostí a zábran.

Evropští a západní

Jak ovšem plyne čas, člověk cítí nástup čehosi nového, jakési nové francouzské sebedefinice, která je se vší pravděpodobností tou zřetelně "nejzápadnější“ v dějinách Páté republiky. Jako prezidentský kandidát byl Sarkozy často popisován jako "Sarkozy Američan“, v narážce na jeho odhodlané vystupování, zálibu v "oslnivosti“ a nesmírně americký způsob, jímž využil své osobní minulosti k získávání podpory u svých případných voličů. Teď by ho ale bylo možné označit za "Sarkozyho Zápaďana“.

Není to jen tím, že projevil ochotu nechat Francii jednat, od Kavkazu po Blízký východ, ve jménu Evropy i svém vlastním v době, kdy Amerika svou roli zanedbávala. Nejde ani o pouhý důsledek Sarkozyho rozhodnutí přivést Francii blíž Spojeným státům, což je krok, který v dubnu 2009 zřejmě symbolicky završí návrat Francie do integrovaného vojenského orgánu NATO.

V hlubším smyslu Sarkozyho diplomacie reflektuje změny ve způsobu, jímž francouzský prezident uvažuje o myšlence "Západu“ v dnešním globalizovaném světě. Za Charlese de Gaulla spojovala Francie věrnost zájmům Západu v dobách krize a silnou odhodlanost prosazovat vlastní diplomatickou nezávislost a manévrovací prostor. Jak Valéry Giscard d’Estaing, tak François Mitterrand byli navzdory svým zcela odlišným stylům také více "evropští“ než "západní“.

Jiná liga

O Sarkozym se totéž říct nedá, navzdory jeho tvrzením o opaku. Jeho sblížení s Velkou Británií a zřetelný odklon Francie od Německa nejsou v tomto ohledu žádnou náhodou.

Ve světě, kde je v poměrném smyslu méně Ameriky kvůli vzestupu Číny a Indie a vzkříšení Ruska a v diplomatickém a strategickém smyslu, ne-li ve smyslu hospodářském a kulturním méně Evropy (kvůli institucionální paralýze), se Francie podle Sarkozyho musí jasně vymezit jako součást Západu.

A jelikož je teď potřeba ideu Západu znovu analyzovat a pravděpodobně pro jedenadvacáté století předefinovat, Francie musí v tomto přehodnocování sehrát ústřední roli. Je Západ koncepcí, již vymezuje především její politická kultura, tj. demokracie a lidská práva, kulturní rozměr, včetně náboženství, anebo pouze diplomatické a strategické dopady, tj. reakce na vzestup nových mocností?

Má-li se pojem Západu stát novým úhelným kamenem francouzské diplomatické identity, je třeba jej využívat uvážlivě a umírněně, třebaže image přední západní velmoci zřejmě vylepší Barack Obama v Bílém domě. Co se týče moci a vlivu, Francie není ve stejné lize jako USA. Navíc by bylo paradoxní, kdyby právě ve chvíli, kdy Amerika deklaruje ochotu využít větší měrou svých spojenců, zejména těch evropských, koncepce Západu reálně vedla k oslabení, ne-li pohřbu evropského ideálu.

© Project Syndicate, 2009.

Autor:


ZPRÁVY: Nepolíbili jsme prsten, komentoval Stanjura nezvolení Fialy do čela Sněmovny



Hlavní zprávy

Nejčtenější

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Okamura i Filip ve vedení Sněmovny, Fiala ne. Podle ODS „nepolíbil prsten“

Předseda Úsvitu Tomio Okamura a šéf komunistů Vojtěch Filip a Martin Pecina...

Jan Hamáček z ČSSD, lídr komunistů Vojtěch Filip, poslanec Pirátů Vojtěch Pikal a šéf SPD Tomio Okamura byli zvoleni...



Muž přesvědčil policistu k demonstrativnímu oběšení, pak ho nechal zemřít

Sebevražda (ilustrační foto)

Policista z olomoucké krajské policie, který zemřel na začátku roku 2015, nespáchal dobrovolnou sebevraždu, ale byl...

Vzdejme se slova Vánoce, vyzval kněz křesťany. Už podle něj nemá smysl

SANTABĚH. Několik stovek běžců v kostýmech Santa Clause bylo možné pozorovat v...

Severoirský katolický kněz Desmond O’Donnell míní, že by nejen katolíci, ale vůbec všichni křesťané měli opustit výrazy...

Nový chodník je šikmý a s boulemi. Ať ho zaplatí starosta, zní z obce

V Hornich Bojanovicich mají křivý chodník

Nakloněná plocha s boulemi, jak obvykle vypadají cesty po zemětřesení nebo po povodni. V Horních Bojanovicích na...



Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace...

ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Edvard Beneš před svou vilou

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval...

ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj...



Najdete na iDNES.cz