Martin C. Putna: Jako klín vrážený do jednotné Evropy slouží Češi ruskému rozpínání.

Martin C. Putna: Jako klín vrážený do jednotné Evropy slouží Češi ruskému rozpínání. | foto: MF DNES

O českých traumatech - vztahu k Rusku a k vlastní minulosti - píše Martin C. Putna

  • 11
Dokud Češi neproklejí jakoukoliv řeč o "bratrství slovanských národů" jakožto jedovatou ideologii, budou stále vnitřně bezbranní před ruským imperialismem, neschopni čelit oné plíživé "třetí ruské okupaci", která se pomalu a nenápadně děje před našima očima. Píše ve svém příspěvku k České vizi literární historik Martin C. Putna.

Korupce, hrubost veřejného prostoru, bulvarizace médií, ekologické hrozby, problém soužití generací, národů a náboženství – to vše, nač si lidé obvykle stýskají, čeho se obávají a před čím varují – to jsou problémy obecné, módním hnusným slovem "globální". Na nich není nic specificky "českého". Výsostně česká témata či spíše traumata, jejichž řešení by měla obsahovat "česká vize", jsou medle dvě:

Za prvé vztah k Rusku. Dokud si Češi plně neuvědomí, pojmem profesora Václava Černého, "vývoj a zločiny panslavismu", dokud napříště neproklejí jakoukoliv řeč o "bratrství slovanských národů" jakožto jedovatou ideologii – dotud budou stále vnitřně bezbranní před ruským imperialismem, dotud budou neschopni čelit oné plíživé "třetí ruské okupaci", která se pomalu a nenápadně děje před našima očima. Dotud budou Češi ruskému rozpínání sloužit jako klín, vrážený do jednotné Evropy.

Za druhé vztah k vlastní minulosti. Dokud si Češi, frustrovaní z tolikerých změn hodnocení národních dějin (Václav – patron nebo zrádce?; Žižka – hrdina nebo lupič?), nenajdou zralý vztah k mýtům, legendám a symbolům své státnosti; vztah, v němž se kloubí úcta a pochopení se zdravou kritičností i se schopností vidět i vnitřní pravdu toho, co je z hlediska pozitivistické historiografie nepravdivé – dotud budou jen těžko hledat zralý vztah i k Evropě: Vztah, v němž je vyrovnáno vědomí vlastních, nezaměnitelných kořenů – a vědomí souvislostí s dějinami a tradicemi ostatních evropských zemí.

Česká vize by se mohla tudíž odehrát pod heslem italského básníka Piera Paola Pasoliniho: Io sono una forza del passato - Já jsem síla minulosti.

ČESKÁ VIZE

89 významných českých osobností pomáhá formulovat Českou vizi. Jde o desítku nejdůležitějších hodnot, na kterých by měla stát budoucnost naší společnosti.

Od pondělí 3. srpna do pátku 13. listopadu 2009 bude každý den kromě soboty vycházet jeden esej v Kavárně on-line. Soubor se pak stane podkladem pro setkání Václava Havla, Madeleine Albrightové a Jacquesa Rupnika v Kabinetu Havel 19. listopadu.

Pořádají Masarykova univerzita v Brně, Divadlo Husa na provázku a DIALOG centrum, o.s. pod patronací Václava Havla a záštitou rektora Masarykovy univerzity Petra Fialy.
Více informací na www.usvitvcechach.cz.


Video