Předchozí analýzy propuknutí nákazy uvnitř letadla se zaměřovaly na lety v jarním období, kdy jen několik cestujících nosilo roušky, letadla byla takřka plně obsazena a prevence proti koronaviru byla v zárodku.
Studie vědců z novozélandského ministerstva zdravotnictví se zabývala případem propuknutí nákazy na palubě poté, co už letecké společnosti přijaly opatření proti šíření nákazy a lidé se začali ve větší míře chránit, uvádí list The New York Times.
Zjištění novozélandských vědců však ukazuje, že ne úplně dostatečně. Virus se na palubě letadla rozšířil kombinací opomenutí několika faktorů.
Sedm z 86 pasažérů letadla mělo po přistání na Novém Zélandu, kde museli ihned do čtrnáctidenní karantény, pozitivní testy na koronavirus. Výzkumníci se domnívají, že minimálně čtyři z nich se nakazili právě na palubě letadla.
V letadle, které bylo zaplněné jen z čtvrtiny, pasažéři dodržovali některá omezení přijatá leteckými společnosti k prevenci transferu viru. Seděli ob křeslo. Řada z nich měla roušku, i když dva nakažení přiznali, že ji neměli. Letecký personál ji nevyžadoval.
Stejně tak se cestující nemuseli prokazovat negativním testem na koronavirus, aby vůbec mohli letět. Pět z sedmi nakažených pasažérů přesto několik dní před odletem šli na testy. Měli negativní výsledky.
Jedním z nich byl i takzvaný pasažér A, jehož vědci považují za zdroj nákazy. Čtyři či pět dní před odletem měl negativní výsledky testování. Že právě od něj se rozšířil koronavirus dál, naznačuje prakticky stejná genetická identita viru u všech nakažených pasažérů.
V letadle s rouškou se covidem nenakazíte, říká nová studie United Airlines |
„Čtyři nebo pět dní je dlouhá doba. Ideálně byste měli žádat o výsledky rapidních testů, které se udělají hodiny před odletem,“ podotýká doktor Abraar Karan z Harvard Medical School v Bostonu. Podle něj studie slouží jako varovný signál před i mírným zanedbáním protikoronavirových opatření.
Klíčovou zprávou je, že musíte mít několik vrstev prevence - vyžadovat testování před nástupem na palubu letadla, udržování sociální vzdálenosti letu a nošení roušek,“ říká Karan, který se na studii nepodílel. „Všechny tyto věci se při tomto letu pokazily různými způsoby, a kdyby byly správně ozkoušeny, nestalo by se to.“
Autoři studie varovali, že výsledky studie nejsou definitivní a je potřeba dalšího zkoumání. Zjištění ale naznačují, že „všechny mezinárodní cestující, kteří přichází na Nový Zéland, je možné považovat za potencionálně infikované, i když byly provedeny testy před odletem, za letu byly dodržovány rozestupy sociální distance a byly též použity osobní ochranné prostředky,“ uvádí vedoucí výzkumného týmu Tara Swadiová, poradkyně novozélandského ministerstva zdravotnictví.
