"Čtyři sta milionů je horní hranice. Je možné, že vysoutěžíme nižší cenu," řekl iDNES.cz náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek.
Patnáct procent z částky zaplatí stát, zbytek chce ministerstvo získat z evropských fondů, kde se budou otevírat nové operační programy. Dotaci však zatím jistou nemá.
Původně ministerstvo zvažovalo, že do řešení dá ještě o 100 milionů víc, tedy rovnou půlmiliardu korun.
Čtyři soutěže za celkem 400 milionů
Tendry budou čtyři, protože nový systém elektronizace zdravotnictví v Česku bude mít čtyři samostatné součásti. Jedna z nich umožní lékařům nahlížet on-line do dokumentů o zdravotním stavu pacientů, další bude hlídat dávky ozáření, které jdou do těla pacienta a mohou jej neúměrně a zbytečně zatěžovat. To v případě, kdy je člověk opakovaně rentgenován jen proto, že si lékaři nedokáží vzájemně předat jeho snímky.
Přesvědčují lékařeMinisterstvo zdravotnictví nyní pořádá semináře pro provozovatele zdravotnických zařízení. Vysvětluje jim, na jakém principu bude "nový IZIP" fungovat. V úterý musel Petr Nosek přesvědčovat účastníky například o tom, zda lékaře nebude při ošetřování pacientů zdržovat, když si lékařskou dokumentaci budou tahat hned z několika úložišť. |
V rámci řešení vznikne také pacientský portál a manažerský informační systém pro ministerstvo. V něm se budou sbíhat data od pojišťoven či nemocnic. Ministerstvo je využije například při předvídání budoucího vývoje systému veřejného zdravotního pojištění, tvrdí Nosek.
Celý systém by měl začít fungovat nejpozději v pololetí roku 2015. Do té doby chce ministerstvo připravit změnu zákona o zdravotních službách. Ta by lékařům uložila, aby údaje zapisovali elektronicky povinně. "Chceme, aby elektronizace byla nutností, nikoliv jen potřebou," řekl Nosek. Dosud veškeré systémy fungovaly na bázi dobrovolnosti. A právě i to bylo důvodem, proč mohly ztroskotat.
Máme podezření na tunel, říká šéf Lékařské komory
Ministerstvo zdravotnictví už do nového řešení investovalo 900 tisíc korun. Právě tolik jej stál vůbec první z nových tendrů. Úřad v něm hledal možnou podobu elektronizace. Jeho podmínky nejlépe splnila firma Microsoft. Z jejího projektu ministerstvo vychází při přípravě zadávací dokumentace pro avizovanou čtveřici tendrů.
"Náš názor je, že nepřehledné zakázky IT jsou většinou tunelem. Elektronizace zdravotnictví musí být motivováno prospěchem pacienta a snahou ulehčit poskytování zdravotní péče a ne zajistit zisk komerčním subjektům. A je jedno, zda to platí EU, či ne," odmítá snahu ministerstva prezident České lékařské komory Milan Kubek.
"Stát v těchto věcech postupuje všude stejně. Než budovat vlastní týmy, lepší je oslovit profesionály, kteří se tímto živí, vyvolat mezi nimi soutěž a získat nejlevnější nabídku," uvedl Nosek na otázku, zda by nebylo levnější, kdyby si stát najal programátory a řešení si vytvořil sám.
Snahy byly, až na výjimky zatím elektronizace nefunguje
Vzkřísit elektronické zdravotnictví se v Česku navzdory investicím příliš nedaří. Fiaskem skončil projekt VZP s názvem IZIP. Po dvoumiliardové investici jej premiér Petr Nečas s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem zastavili (více o konci IZIP čtěte zde).
Na místě zatím přešlapuje používání elektronického receptu, u nějž už poslanci koalice avizovali, že jej chtějí do dvou let uzákonit jako povinnost (více o vizi pro elektronické recepty čtěte zde).
V Česku ještě existují lokální projekt elektronizace. Například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra má svoji pacientskou Kartu života, Oborová pojišťovna zase projekt s názvem Vitakarta. Ministerstvo zdravotnictví nyní slibuje, že další karty vznikat nebudou. Nový projekt údajně propojí stávající databáze.
"Nepůjde o hromadění dokumentů na jednom místě, ale o umožnění sdílení zdravotnické dokumentace s tím, že ta zůstane uložena v místě jejího vzniku a bude možné zpětně kontrolovat kdo a kdy do ní nahlížel," popsal Martin Nečaský z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Nečaský byl členem poroty, která vybrala Microsoft.
