Parlamentní hlasování poznamenaly spory mezi dvěma hlavními kurdskými stranami Demokratickou stranou Kurdistánu KDP a Vlasteneckým svazem Kurdistánu PUK.
Kromě Sáliha kandidoval také Fuád Husajn z KDP. V minulosti platilo, že kandidáta na prezidenta vybíral PUK, protože KDP obsazovala prezidentský post v autonomním Kurdistánu. Ten je ale zrušen a KDP coby početně silnější strana ve federálním i regionálním parlamentu se domnívala, že má právo získat křeslo prezidenta státu.
Tento spor se promítl i do dnešního hlasování. V prvním kole zvítězil Sálih, avšak nezískal potřebné dvě třetiny hlasů, aby bylo rozhodnuto napoprvé. KDP pak svého kandidáta ze souboje stáhla, avšak předseda parlamentu tento krok neuznal, jelikož jej neučinil kandidát sám. Poslanci za KDP na protest odešli ze sálu. Druhé kolo se ale konalo a Sálih získal hlasy 219 poslanců, proti němu hlasovalo 22 zákonodárců.
„Je to pro Irák významný den, zvítězila demokracie,“ řekl poslanec Rebvat Tahá z PUK.
Parlament, který má 328 členů, volí prezidenta na čtyři roky. Jde spíše o ceremoniální funkci, moc je v Iráku v rukou předsedy vlády.
Tím se stane Mahdí, který v minulosti zastával například post viceprezidenta či několik ministerských funkcí. Sálih jej sotva dvě hodiny po svém zvolení pověřil sestavením nové vlády. Podle irácké ústavy na to má designovaný premiér 30 dní. Jeho kabinet pak musí schválit parlament.
Osmapadesátiletý Sálih byl v minulosti předsedou kurdské regionální vlády, o 14 let starší Husajn stál v čele ředitele kabinetu bývalého prezidenta Kurdistánu Masúda Barzáního.
Dnešek byl posledním dnem, kdy mohl být podle ústavy prezident zvolen. V Iráku se totiž konaly parlamentní volby v květnu a parlament se k prvnímu zasedání sešel 3. září. Od toho dne mu ústava dává na zvolení prezidenta 30 dní.
