Ostrov srpovitého tvaru dostal jméno Norderoogsand a má plochu 13,8 hektaru (pro představu asi jako dvacet fotbalových hřišť). Leží v mělčinách Národního parku Waddenzee (Nationalpark Wattenmeer) zhruba 25 kilometrů od břehů německého státu Šlesvicko-Holštýnsko na severu země. Wadenzee mimochodem patří do světového dědictví UNESCO.
Vznik nového ostrova překvapil i vědce, kteří místní ekosystém dobře znají. "Během několika hodin, někdy i minut, se může změnit plocha velká až deset tisíc hektarů. Je to jako Sahara," řekl serveru Welt.de Detlef Hansen z Národního parku Waddenzee. To je také důvod, proč až teď ostrov oficiálně pojmenovali, i když ho sledují už od roku 1999.
Za dobu existence ostrova se na něm usadilo asi 50 druhů rostlin, hlavně trav. Přitom při pozorování před pěti lety vědci napočítali jen pět druhů. Ostrov Norderoogsand se také stal oblíbeným útočištěm stovek mořských ptáků, jako jsou rackové stříbřití nebo ústřičníci dlouhozobí. Ty láká hlavně panenské prostředí prakticky nezničené lidskou činností.
Ostrov vznikl díky shodě příznivých podmínek
Posouvání písečné masy na mělčinách ani tvoření a následný zánik drobných ostrůvků není nic nového. Neobvyklé je, že ostrov dokázal odolat silnému větru a zimním bouřím v Severním moři, které většinu dun smetou zpátky do moře.
Podle vědců je to kombinací několika příznivých podmínek. Norderoogsand má nyní písečné duny čnějící až čtyři metry nad hladinu moře, ale jejich erozi brání traviny, které povrch zpevňují a chrání před větrem. Výhodou je také umístění v zákrytu mezi několika dalšími ostrovy a fakt, že za posledních deset let bylo v oblasti jen pár bouřkových vlnobití.
"Teď můžeme jenom doufat, že to bouřkový přival zase všechno nesmete!" říká Hansen. Ostrov však podle něj v současné době roste jak do výšky, tak co do plochy, takže to s jeho budoucností nevypadá špatně.