ČTĚTE TAKÉ:
Topolánek mluvil s polským premiérem, vietnamský musel čekat
Alexandr Vondra není mužem prvního dojmu. Nezkušeného pozorovatele by to dokonce mohlo zmást. Náš nový šéf diplomacie není výmluvný jako Tony Blair, neoslní dokonale padnoucím italským oblekem, drahou vázankou ani brilantně vyleštěnými botami, jako například italský premiér Silvio Berlusconi. I do Václava Klause má Vondra v tomto daleko.
Zkušení američtí imagemakeři by mu nedali jedničku za to, jak na první pohled zapůsobí na své partnery. George Bush i John Kerry by ho v prvních minutách teoretického souboje rozdrtili. Ale nenechte se zmást. To jsou jen první minuty…
Přes zmíněné výhrady Alexandr Vondra totiž svoji první cestu a jednání u našeho velkého souseda zvládl velmi slušně a na své německé kolegy zapůsobil. A co víc, od prvního okamžiku se ukázal jako zkušený diplomatický harcovník bez sebemenší trémy, který nezapře až Churchillovské rysy.
Na tiskové konferenci vtipkoval
Jednání se šéfem německé diplomacie Frankem-Walterem Steinmeierem původně naplánované na 45 minut se protáhlo hodně přes hodinu. To nebývá zdaleka pravidlem, naznačovali čekající němečtí diplomaté i novináři, kteří přišli v hojném počtu. Většina z nich chtěla hlavně: "vidět vašeho nového ministra, hodně jsme o něm už slyšeli". A když se pak Vondra se Steinmeierem objevili na tiskové konferenci, bylo brzy jasné, že německý ministr potkal zdatného kolegu.
Vondra působil před novináři klidně a uvolněně, občas své vystoupení proložil i vtipem. To když přítomným za všeobecného smíchu například sdělil, že navrhl německé straně založit společnou česko-německou "Alianci pro pivo". Vtip měl ovšem vážný podtext.
Vondra sám vzápětí vysvětlil: "Nedávno se objevil v EU v rámci boje proti alkoholu návrh zvýšit daň na pivo, avšak ponechat stejnou daň na víno. My se domníváme, že Češi i Němci by asi tuto diskriminaci nepochopili."
Ministr si stěžoval na odkládání Schengenu
Krátce na to pak Vondra ukázal, že nemá vůbec žádný problém říci svým partnerům, opět klidně a věcně, i to, co se mu nelíbí. Týkalo se to zvažovaného odložení vstupu České republiky do "schengenského prostoru".
"Nám se to samozřejmě nelíbí, žádáme vysvětlení a soudíme, že to není dobrá zpráva pro lidi, protože odstranění kontrol na hranicích je jednou z mála viditelných věcí. Navíc mám trochu problém pochopit, když je odklad zdůvodňovaný tím, že jsou nějaké problémy s klimatizací pro příslušný počítačový systém," řekl Vondra.
Je třeba ovšem říci, že Němci už dopředu věděli, kdo k nim přijíždí na návštěvu. A také dali patřičně najevo, že respektují, co všechno má Vondra za sebou – mluvčí Charty 77 vězněný na Pankráci, jeden ze zakladatelů Občanského fóra, pak zahraničně-politický poradce prezidenta Havla, poté první náměstek ministra zahraničí a český vyjednavač při jednání s Německem o společné deklaraci, ten kdo zahajoval rozhovory o přistoupení k NATO, pak velvyslanec v USA, zmocněnec vlády pro přípravu summitu NATO v Praze… Kariéra jakou má málokterý Vondrův kolega v Evropě i ve světě.
Zřejmě i proto nového českého ministra vezla na několikahodinové rokování s ministrem zahraničí Steinmeirem a poradcem spolkové kancléřky Heusgenem kolona, kterou jindy dostávají prezidenti.
Deset policistů na silných motocyklech BMW a mezi nimi pět černých mercedesů proplouvalo odpoledním Berlínem jako nůž máslem. Kvůli koloně byl na pár minut dokonce zastaven i provoz na dálnici z Hamburku – další, podle znalců, nebývalá věc.
Angličtina s americkým přízvukem
Vondra ukázal i dobrou znalost angličtiny. Německým novinářům odpovídal pomalu, ale plynně a s náznakem amerického přízvuku, jistě pozůstatkem jeho pobytu v USA. A nenechal se zaskočit žádným tématem, včetně toho, co si myslí o polské vnitropolitické situaci.
První bilaterální návštěva tak naznačila, že Alexandr Vondra vplul do světa diplomatických úskalí jak ryba do vody a Česká republika v něm bude mít velmi zkušeného, respektovaného a v případě nutnosti i tvrdého zastánce.
Sám Vondra iDNES.cz na závěr návštěvy o svém postu, který vzhledem k nestabilní politické situaci u nás nemusí mít dlouhé trvání, řekl: "Já jsem celý život chodil do projektů, o nichž jsem dopředu nevěděl, jak dopadnou. Tak to bylo v dobách Charty 77, tak to bylo, když jsme dělali česko-německou deklaraci, tak to bylo, když jsme začali prosazovat rozšiřování NATO."
