"Pro mě zásadní je ukončit s minimálními náklady a s maximálním komfortem pro občana problematiku sKarty," říká Koníček, bývalý šéf státních Lesů ČR a exposlanec ČSSD, který si v úterý přerušil členství ve straně.
Koníčka tedy jednání s Českou spořitelnou, zároveň však nový ministr práce musí spoléhat i na to, že se opozici nepodaří prosadit rozpuštění Sněmovny a předčasné volby. To by totiž sKartu, proti níž se už stavěla nejen levice, ale i ODS, na další měsíce zachránilo.
Pikantní přitom je, že o rozpuštění Sněmovny usiluje hlavně ČSSD, tedy strana, která jako první proti sKartě vytáhla do boje. Sněmovna o kartě a jejím zrušení jednala naposledy 19. června, kdy návrh ze Senátu prošel druhým čtením. Na konečné hlasování už ale nedošlo. Sněmovna se pak už sešla jen jednou, ale pouze na pár minut. Těsně před tím, než byl Rusnok jmenován premiérem.
"Prostě pokládám za nerozumné, abychom za situace, kdy čekáme na projev prezidenta republiky, pokračovali v projednávání bodů," zdůvodnil návrh na ukončení schůze šéf poslanců ODS Marek Benda s tím, že se k projednávaným bodům může Sněmovna vrátit i v létě. Jenže to bude platit právě jen v případě, že nebudu Sněmovna v polovině července rozpuštěna, jak o to paradoxně usilují odpůrci sKarty z ČSSD, KSČM a Věcí veřejných.
Když se Sněmovna sKartou zabývala naposledy, měl převažující podporu mezi poslanci návrh, podle nějž by lidé opět dostávali bezplatně sociální dávky na svůj účet nebo složenkou. Pokud by se do určité doby ani pro jednu variantu nerozhodli, peníze by dál putovaly na technický účet u České spořitelny, která projekt sKaret provozuje. Sociální karty by měly být nahrazeny staronovými průkazy podle typu zdravotního postižení.
ODS navrhla umožnit výplatu dávek na chráněné účty u více bank a zpoplatnit zasílání pomoci od státu poštou, zástupci ostatních stran včetně končící ministryně práce Ludmily Müllerové z TOP 09 s tím ale nesouhlasili.
Poroste minimální mzda. Chce to ministr, premiér i prezident
Nový ministr práce František Koníček chce také ve shodě s Rusnokem a prezidentem Milošem Zemanem prosadit ve vládě růst minimální mzdy ze současných 8 tisíc korun měsíčně.
"Je třeba prosadit nařízení o zvýšení minimální mzdy," uvedl budoucí ministr, podle něhož to bude dobrý signál občanům. Vzrůst by minimální mzda mohla o pětistovku měsíčně, vláda to může prosadit svým nařízením (více o nástupu Koníčka do vlády zde).
"Zvýšení minimální mzdy bude určitě jeden z prvních kroků. Zvýšení o 500 Kč je rozumný kompromis," uvedl před pár dny Rusnok v ČT. Minimální mzda se nezvyšovala od roku 2007. Zvýšení minimální mzdy se podle něj týká jen naprosto okrajové části pracovního trhu. Může mít ale podle něj pozitivní vliv na státní rozpočet, protože je často vyplácena v odvětvích, kde je velkém rozsahu šedá ekonomika, tedy v níž lidé často dostávají část mzdy mimo zdaněné účetnictví.
Bývalý poslanec ČSSD František Koníček povede MPSV: