Tedy finanční zátěž pro zdravotní pojišťovny, jež se brání, aby se předepisování gliveku nekontrolovaně pustilo ze řetězu. A naopak slušný profit pro výrobce, jehož zájem je zcela opačný - pomocí optimistických zpráv o léku zvýšit poptávku po něm.
A uprostřed mezi tím konkrétní osudy lidí s leukemií.
Osmapadesátiletému sociologovi z Prahy Bohumilu Boškovi odhalili lékaři chronickou myeloidní leukemii loni v říjnu. Nasadili standardní léky, ale bezvýsledně. "Před čtrnácti dny jsem se dozvěděl, že jedinou alternativou je zkusit glivec. Avšak minulý týden mi lékař sdělil, že z rozhodnutí pojišťovny a ministerstva bych musel do nemocnice, abych mohl lék dostat," říká Boška.
Jít si lehnout do nemocnice považuje za postavené na hlavu: jak říká, stále žije aktivně a snaží se pracovat. Takto by odešel, zcela frustrován, do izolace. O zbytečných nákladech pro pojišťovnu, která musí hradit nemocniční pobyt lidem, kteří ho vůbec nepotřebují, ani nemluvě.
Boška ani jeho ošetřující lékař se nemýlí - pojišťovna prozatím skutečně svolila s používáním léku výhradně v nemocniční péči, aby zabránila jeho širokému předepisování. Lék totiž zatím nebyl v Česku úředně registrován, nemá tedy určeny přesné léčebné indikace, ani regulovanou cenu. Nemocniční léčba zároveň šetří pojišťovně peníze i v tom, že ji platí nemocnice samy ze svého.
"Je to výsledek měření sil: výrobce měl pod vlivem předběžných výsledků studií velké představy - a pojišťovna ze stejného důvodu zase velké obavy, že neuhlídá náklady," hodnotí poněkud absurdní situaci jeden z účastníků jednání o úhradě léku, který si nepřál být jmenován.
Někteří pacienti již dnes glivec dostávají, aniž by museli nutně ležet v nemocnici. Jsou to ti, kteří byli zařazeni do studie, v níž firma testuje lék. Výsledky budou podkladem pro registraci ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv, skončit má do jara.
O způsobu hrazení pojišťovnami se však rozhodne nejdříve v červenci.
Lék se testuje ve dvou nemocnicích - v Hradci Králové a v Olomouci. Pacientům platí lék výrobce, firma Novartis. A ačkoli to odmítá výslovně potvrdit, bude patrně platit i nadále - je totiž slušným pravidlem, že lidem ve studii hradí firma léčbu do doby, než se vyjasní financování.
"Firma slíbila, že do července se pokusí zaplatit lék těm pacientům, kteří jej brali v rámci testů," řekl šéf hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci Karel Indrák. Ostatní pacienti zatím podle něj budou muset počkat.
"Pravidla totiž byla stanovena tak, že pacient musí být hospitalizován a lék nemocnice zaplatí ze svého rozpočtu. To je absurdní ze dvou důvodů. Jednak bychom zbytečně ukládali na lůžka lidi, kteří ač mají vážnou nemoc, jsou jinak v dobrém stavu a běžně pracují. A za druhé, nemocnice na tento lék z paušálu nemá," tvrdí vedoucí transplantační jednotky Edgar Faber.
To je zřejmě i důvod, proč se lékaři nesnaží použít známý trik: dát pacientovi lék domů a v nemocnici ho prostě nedržet. Finančně by na to totiž doplácela nemocnice. Kdyby se směli nemocní léčit ambulantně, platila by to pojišťovna zvlášť.
Pojišťovně vadí, že stanovila nějaká pravidla a lékaři se snaží postupovat jinak.
"Lék je požadován pro ambulantní použití a pro jiné diagnózy se zdůvodněním, že se to tak v USA dělá. Na revizní lékaře je vyvíjen tlak," stěžuje si Všeobecná zdravotní pojišťovna v interním sdělení.
"Je to nepěkná politika ze strany firmy, pacientům jsou vkládány velké naděje a my jsme pak ti zlí," řekla vedoucí oddělení léčiv VZP Ludmila Honzáková. "Něco podobného udělala firma v Británii a tisk to označil až za nevhodné chování." Podle Honzákové má glivec tím, že dosud není registrován, zcela volnou cenu.
"Máme zkušenost, že v takových případech bývá cena o deset procent vyšší než v zahraničí. Když pak jednáme o podmínkách úhrady, podaří se nám cenu stáhnout třeba až o třicet procent," uvedla.
Firma Novartis ve svém stanovisku sdělila jen tolik, že se od počátku snažila zpřístupnit lék těm nemocným pacientům, u nichž selhaly doposud známé léčebné postupy.
Dosud lékaři léčí pacienty s leukemií nejčastěji interferonem. To je sice o stovky tisíc levnější než léčba glivekem, ale pro mnoho lidí má řadu vážných vedlejších účinků.
Edgar Faber z olomoucké nemocnice vzpomíná, že se i v případě interferonu pojišťovna před časem bránila jeho proplácení.
Před rokem 1989 neměli pacienti v České republice interferon vůbec, ač se jím jinde běžně léčilo. "Nedovážel se k nám, protože byl drahý a stát na něj neměl," dodal Faber. Jak připustil, i tehdy byla cena interferonu o dost vyšší, než je dnes.
