Objevené části kostí z lebek patřily čtyřem jedincům, kteří vykazovali rysy jak lidoopů, tak lidí. Podle studie zveřejněné ve středu v časopise Nature je to dosud neznámý druh australopitéka. Vědci, kteří pozůstatky zkoumali čtyři roky, druh pojmenovali Australopithecus deyiremeda, což v místním jazyce znamená „blízký příbuzný“.
Název odkazuje na druh Australopithecus afarensis, jehož kostra označovaná jako Lucy byla v tomto pouštním regionu objevena v 70. letech minulého století. Tento druh žil před 2,9 až 3,8 milionu let a vědci se původně domnívali, že byl přímým předchůdcem dnešních lidí.
Nicméně již objevy dalších druhů - v 90. letech 20. století to byl v Čadu Australopithecus bahrelghazali a v roce 2001 v Keni Kenyanthropus platyops -ukázaly, že najednou na Zemi žilo více druhů.
Někteří vědci aktuálně představený objev zpochybňují. Podle nich se v Etiopii nenašel nový druh, ale jen další jedinci zmíněného druhu s kostrou Lucy.
„Anatomické rozdíly v rámci jednotlivých živočišných druhů jsou normální. Kvůli tomu bylo už tolik podobných oznámení rychle vyvráceno,“ citovala AP experta na evoluci lidského druhu Tima Whita z univerzity v kalifornském Berkeley.
To ale autoři nové studie odmítají. „Detailně jsme zkoumali anatomii a morfologii zubů, čelistí a dásní a našli jsme velké rozdíly. Nový druh měl velmi výrazné dásně a čelisti, ale menší zuby. Špičák je opravdu malý, menší než měli hominidi, které jsme dokumentovali v minulosti,“ řekl BBC vedoucí týmu vědců Yohannes Haile-Selassie z clevelandského Muzea přírodní historie.
Lidská evoluce probíhala možná jinak, než se vědci domnívali
Dříve se vědci kvůli nedostatku kosterních pozůstatků domnívali, že existovala jen jedna linie pralidí a jeden primitivní předek dnešních lidí. „Tato hypotéza lineární evoluce musí být přezkoumána. Nyní máme mnoho druhů, které mohly vést k pozdějším druhům lidí včetně našeho vlastního rodu Homo,“ uvedl Haile-Selassie.
Přímým předchůdcem lidského druhu může být jakýkoli z etiopských australopitéků, kterých tu podle vedoucího výzkumného týmu mohlo žít ještě více. V roce 2009 byly totiž ve stejné oblasti objeveny kosterní pozůstatky, jejichž původ dosud nebyl přesně určen.
Podle Haile-Selassieho je však potřeba nalézt a odkrýt další fosílie, aby vědci lépe pochopili lidskou evoluci. Výzkumníci by rádi z dalších pozůstatků zjistili, zda se druhy mísily či se naopak sobě vyhýbaly, nebo jak se dělily o jídlo a další zdroje.
