Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Novou revoluci zahájí nanoroboty

aktualizováno 
- Nanotechnika, která umožňuje radikální zmenšení mechanických částí přístroje, dává spolu s novou generací mikroelektroniky předpoklady pro vývoj miniaturních druhů robotů. Objednavatelem těchto prototypů jsou - jako obvykle - armáda a kosmický průzkum.

Například loni vyvinuli odborníci Floridské univerzity v Gainsvillu na zakázku agentury Pentagonu pro výzkum známé pod zkratkou DARPA osm prototypů miniaturních letadel, které mají délku patnáct centimetrů, dolet deset kilometrů a unesou osmnáct gramů nákladu. Tyto mikroletouny velké jako lidská dlaň (v odborné hantýrce se pro ně používá zkratka MAV - micro air vehicle) mají být schopné dopravovat výbušniny na vybrané cíle, pomocí kamery kontrolovat interiéry budov, pohyb aut i lidi. Agentura vydá na jejich vývoj v letech 1998-2000 asi dvacet milionů dolarů. Další obdobné stroje zase vyvíjejí na technice státu Georgia.

BROUCI JAKO ZVĚDOVÉ
U dvou profesorů Vanderbiltovy univerzity v Nashvillu ve státu Tennessee si DARPA zase objednala vývoj ještě miniaturnějších robotů. Ephrahim Garcia a Michael Goldfarb mají během tří let postavit za 904 tisíc dolarů pět centimetrů dlouhé kovové brouky se čtyřmi nebo šesti nohama vybavené různými senzory či kamerou.
Tyto mikroroboty chce za války armáda posílat jako zvědy do nepřátelských pozic, policie by je mohla využívat k obhlídce míst, ve kterých se skrývají zločinci, a kosmická agentura NASA zase uvažuje, že by jí mohly pomáhat při průzkumu neznámých měsíců a planet. Na všech těchto nebezpečných místech by nahradily člověka a přitom by byly tak laciné, že by se nemusely ze své cesty vracet, obětovaly by se až do svého zničení.

LACINÁ SÉRIOVÁ VÝROBA
"Představte si, že máte marsovský vůz a jestliže ten selže, expedice nesplní úkol," uvažuje Garcia. "Ale co kdybychom na planetu poslali deset tisíc těchto brouků a každý by se vydal jinou cestou? Každý kus by spotřeboval jenom minimální množství energie a mohl by mít pouze jeden detektor specializovaný na pátrání po určitém plynu, záření či složení půdy. Jestliže ztratíme jednoho brouka, nic se nestane, expedice pokračuje dál."
Oba vědci předpokládají, že každý kus z prototypové řady přijde na sto dolarů, ale při sériové výrobě by se mohla výrobní cena snížit až na deset dolarů, bude záležet i na jejich přístrojovém vybavení. Proto by byly drobné ztráty mikrobrouků při jakémkoliv použití prakticky zanedbatelné.
Další zlepšení těchto kovových brouků se špičkovými detektory bude patrně spočívat v tom, že dostanou křídla a motor. Kdyby třeba takového létajícího mikrošpiona poslala policie do banky, v níž jsou v obklíčení lupiči se svými rukojmími, podle jeho zpráv by mohla lépe rozhodovat o dalším postupu. Jiný stroječek může být uzpůsoben k hlídání malých dětí, které nechají rodiče o samotě. Další zase usnadní práci ostraze věznic či kontrole různých prací v terénu.

INSPIRACE OD HMYZU
Také odborníci ze známé Laboratoře tryskového pohonu NASA (JPL) v kalifornské Pasadeně takové mikroroboty vyvíjejí, samozřejmě pro vesmír. Přitom se inspirovali hmyzem. Uvědomili si totiž, že švábi, červi, mravenci, rostliny a další biologické organismy se pohybují velmi zajímavými způsoby, často se dokážou přesunovat i v terénu, který je pro naše klasická vozidla nepřekonatelný. Tyto biologické systémy tedy mohou dát ponaučení ke konstrukci mobilních strojů pro různé druhy kosmického prostředí.
V Pasadeně proto začali stavět malou mechanickou platformu, která má na základě dosud získaných poznatků o zmíněných organismech imitovat jízdu, hrabání, skákání, vznášení a létání na povrchu, pod povrchem a v atmosféře. Podle Sarity Thakoorové, která tyto výzkumy v JPL vede, má toto pohybovadlo napodobovat čilost, samostatnost a rychlé reakce biologických systémů. Využitím zkušeností z přírody a pomocí metod mikrotechniky můžeme postavit "nový druh pohyblivých robotů určených pro velmi specifické použití při kosmických výzkumech".

DO HLOUBEK I DO PEKEL
Jako červi vybavení různými detektory by se mohli takoví biomorfní průzkumníci plazit pod kameny a v prasklinách skal, dělat tunely v půdě - uvádí Thakoorová. Skákající průzkumník puštěný do gigantického údolí Valles Marineris na Marsu může zjistit složení tamních hornin.
Konstruktér Brett Kennedy zase upozorňuje, že biomorfní roboti mohou hledat zásoby vody pod povrchem Marsu, což by bylo klasickými metodami zdlouhavé a nákladné. "Planetu mohou zkoumat do velkých hloubek," dodává Kennedy.
Velmi optimisticky se dívá na tento zcela nový druh průzkumníků šéf Programu pro příští tisíciletí v JPL Dave Crisp. "Prototypy by se mohly zkoušet přímo v akci někdy v letech 2004 a 2005. Postupně bychom je mohli vyslat na velké množství nebeských těles, dokonce i na taková, kde panují pekelné podmínky a kde by klasické stroje těžko uspěly. Biomorfní mikroroboty se budou rovněž používat ke studiu některých oblastí Země," dodává Crisp.
Ostatně využití mikrorobotů vnese dosud nepředvídanou revoluci do všech odvětví lidské činnosti. A možná, že za několik desetiletí budou vysoce inteligentní mikrochirurgičtí roboti opravovat i vnitřek lidského těla - tak, jak to dosud známe ze sci-fi.

Příkladem nanorobotů v kosmickém průzkumu budou dva průzkumníci složení do schránky velké jako basketbalový míč. Mají přistát na Marsu příští rok v prosinci a zarýt se do povrchu - jak vidíte na obrázku. K této planetě je dopraví automatická sonda Deep Space 2, kterou chce americká NASA vypustit v lednu 1999. Každá mikrosonda o váze 850 gramů se na povrchu rozvine do dvou částí: spodní o průměru 30 centimetrů vybavená výzkumnými přístroji se pomocí motorku zaryje do hloubky dvou metrů; horní, která s ní bude spojená kabelem pro přenos údajů, zůstane na povrchu a bude naměřené informace vysílat k Zemi. Úkolem těchto sond bude zjistit složení této podpovrchové vrstvy, především pak hledat stopy vody.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Panamě se chystají historické rozhovory mezi Barackem Obamou a Raúlem...
AUDIO: Poslechněte si tajemné zvuky, které kosí Američany na Kubě

Na Jamese Bonda zaútočila v Karibiku tarantule, na americké diplomaty teď ve stejné oblasti útočí hlasy cvrčků. Bond ubil tarantuli botou, zato cvrčci skládají...  celý článek

Mladá Italka potí krvavé krůpěje, podle lékařů trpí vzácnou hematidrózou.
Mladá Italka potí krvavé krůpěje, podle lékařů trpí vzácnou hematidrózou

Lékaři v italské Florencii museli řešit zapeklitý případ. S neobvyklými problémy k nim dorazila mladá žena, která doslova potila krev. Diagnostikovali u ní...  celý článek

Astroláb, který archeologové objevili ve vraku portugalské lodi u pobřeží Ománu.
Archeologové objevili unikátní astroláb, navigoval s ním i Vasco da Gama

Archeologové vyzvedli z vraku lodi u pobřeží Ománu jeden z nejstarších dochovaných navigačních nástrojů. Takzvaný astroláb ležel na palubě portugalského...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.