"Republikáni odmítají zvýhodňování cikánů," napsal si dokonce Sládek na volební billboardy.
Na kolemjdoucí to zafungovalo. Sládek díky tomu seděl v Poslanecké sněmovně. Možná právě jeho příklad inspiruje současné politiky, kteří se zviditelňují protiromskými výroky a postupy.
"O Cikány se bohužel starat musím, bohužel jsem rasistka, nesouhlasím s integrací Cikánů," řekla například senátorka Liana Janáčková. - více zde
"To se budete muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec a potom se vás teprve někteří politici zastanou," prohlásil zase vicepremiér Jiří Čunek.- více zde
Ten, který týden před senátními volbami odsunul desítky romských rodin proti jejich vůli ze Vsetína na Jesenicko a křeslo v horní parlamentní komoře pak s přehledem získal.
Nejnověji se na vlně rasismu svezl břeclavský zastupitel Tomáš Nepraš, který na zasedání zastupitelstva Romy označil za "černé ludry".
Odborníci předpokládají, že politiků, kteří se budou chtít zviditelnit na protiromských náladách, bude přibývat. V zemi, kde podle průzkumů tři čtvrtiny obyvatel nechtějí Romy za sousedy, se to nabízí.
"Na těchto náladách a snadných řešeních je postaven celý princip extrémní pravice. Sládek sice prohrál, ale až poté, co ho spolustraníci obvinili z finančních machinací. Pro stranu, jakou byli Sládkovi republikáni, je podle mého názoru na politické scéně stále místo. Jen se čeká na nového charizmatického vůdce," podotýká politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické v Praze.
"Politici z jiných stran, kteří nyní sahají k rasistickým výrokům, jen využívají volného prostoru po Sládkovi, což je špatné," dodává.
Krátkozraká řešení
Jak moc neodpovědné je s Romy "zametat", ukazuje právě příklad vicepremiéra Čunka. Po tři čtvrtě roce se nyní násilně vystěhované romské rodiny vracejí z Jesenicka do Vsetína.
Zpátky už je jich třetina, další návrat zvažují. Vsetínu se problém vrátil. "Čunek nesáhl po skutečném řešení, protože to by znamenalo dlouhodobou usilovnou práci, která není hned příliš vidět. Místo toho zvolil odsun, což je krátkodobé řešení. Je jediným, kdo z toho něco vytěžil, když volby vyhrál," upozorňuje Dvořáková.
Politici, kteří se v poslední době rasistickými výroky "proslavili", se přitom za populisty nepovažují. "To nedokážu posoudit, kolik hlasů mi vystěhování Romů přineslo. Já jsem přesvědčen, že řeším problémy citlivě a jenom o nich neblábolím," tvrdil MF DNES už loni na podzim Čunek.
Zastává se ho i mluvčí jeho KDU-ČSL Martin Horálek: "Pan Čunek nikdy nemluví o Romech a Neromech, ale pouze o lidech, kteří chtějí, nebo nechtějí pracovat."
Příští volby budou o Romech
Podobně se hájí i Nepraš s tím, že má rád Romy, kteří pracují. Jenže ani jeden z nich v té "své obci" problém s ghetty plnými lidí vyřešit nedokázal. Přesto jim voliči věří.
Protiromské nálady a výroky v poslední době sílí natolik, že nakonec mohou ovládnout příští volby. "Je to pravděpodobné. Uvidíme, co se stane hlavně v obecních volbách," míní sociolog Ivan Gabal, který před časem zpracoval ojedinělou studii o romských ghettech v Česku. Napočítal jich 330.
Chyba je podle Gabala a dalších odborníků hlavně na straně státu, který problém s ghetty neřeší a nechává to na obcích. "Když se to nezmění, za pět let tu můžeme mít sociální bouře, jaké zažili například ve Francii," varuje i politoložka Dvořáková.
První viditelnou aktivitou na vládní úrovni je v těchto dnech snaha zřídit agenturu, která by obcím do budoucna pomohla tuto otázku řešit. Zatím však chybějí peníze.
"Na největší sociální problém, který tu máme, vyčlenili třináct a půl milionu korun. S takovou to může trvat i čtyřicet let," poukazuje sociolog Gabal.
Úřad, který by měl začít zvelebovat ghetta, vznikne podle Radky Soukupové, která má na Úřadu vlády na starosti Romy, v lednu. Začne pracovat v prvních asi deseti vytipovaných městech.
