Jeden z nejznámějších českých exilových novinářů Ivan Medek by se 13. července dožil devadesátin. Původně chtěl být historikem, věnoval se hudbě, působil jako hudební publicista, kritik a organizátor, v 80. letech se pak jeho jméno stalo novinářským pojmem. Typickou formulku "Ivan Medek, Hlas Ameriky, Vídeň", kterou končíval své rozhlasové relace, znalo mnoho lidí v tehdejším komunistickém Československu.
Budoucí známý novinář a kancléř prezidenta Václava Havla se narodil v rodině slavného legionářského generála a přes svou babičku byl spřízněn i s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Od mládí inklinoval k hudbě a brzy začal publikovat.
Ivan Medek ( ČTK/Eret Petr)
Po válce Medek krátce vedl Český komorní orchestr Václava Talicha, po únoru 1948 působil jako koncertní jednatel mimo jiné v České filharmonii. Vážné hudbě se věnoval i po vyhazovu z orchestru v roce 1970. O místo v Supraphonu přišel po podpisu Charty 77 a o rok později jej Státní bezpečnost donutila k emigraci.
Medek zakotvil v rakouské metropoli a prostřednictvím jeho úvah a komentářů se k lidem, kteří ladili americkou "štvavou vysílačku", dostávaly necenzurované informace. Do Československa se Medek vrátil začátkem 90. let, byl například předsedou federální vysílací rady. Místo důchodu strávil nakonec šest roků v těsné blízkosti prezidenta Havla, v letech 1996 až 1998 jako jeho kancléř.
Poslední měsíce života Medek strávil upoután na lůžko, což ho ale nepřipravilo o elán a chuť do života. Zemřel 6. ledna 2010 v 84 letech.
