Všechno tyto změny má na svědomí fakt, že před čtyřmi lety byla na základních školách zavedena povinná devátá třída. Letos tak ze středních škol vyšlo místo obvyklých padesáti tisíc čerstvých maturantů jen něco přes dvacet tisíc studentů.
"Přirozeně se tak zvýšily šance na přijetí ostatních. Hojně se o tom psalo, a tak si letos podali přihlášku i ti, kteří by to možná jinak ani nezkoušeli," uvedl náměstek ministra školství pro oblast vysokých škol Josef Průša.
Zájem o vysoké školy tak zůstal velmi vysoký - na studijní oddělení dorazilo úhrnem jen o sedm tisíc přihlášek méně, než v běžných letech. O přijetí se pokoušelo dohromady přes sedmadevadesát tisíc lidí - přijato však může být zhruba jen padesát tisíc z nich.
"Zajímavé je, že se letos hlásilo mnohem více lidí do neprezenčních forem studia. Zájem vzrostl o více než devět tisíc uchazečů," poznamenal ředitel Ústavu pro informace ve vzdělávání Pavel Zelený.
Ze statistik ústavu vyplývá, že mezi zájemci o studium bylo značné množství takových uchazečů, kteří v současné době nikde nestudují a přinejmenším v uplynulých pěti letech se na žádnou vysokou školu nehlásili. "Jde tedy o ty, kteří už někde pracují a kteří si uvědomili, že by pro ně bylo prospěšné studovat vysokou školu," podotýká Zelený.
Přijetím těchto starších studentů by republika alespoň částečně srovnala krok se západoevropskými zeměmi, kde je běžné, že se studenti na vysokou školu hlásí až po několika letech praxe. "Také jsou ovšem hůře připraveni pro přijímací zkoušky. Máme signály, že na školách, kde se přijímací zkoušky sestávají především z testů, zaznamenaly pokles kvality. Uchazeči zkrátka dosáhli nižšího počtu bodů než v předchozích letech," poznamenal náměstek Průša.
Z požadavků musely slevit prakticky všechny technicky orientované vysoké školy - na ně se totiž hlásilo citelně méně studentů než kdy jindy. Například na tři fakulty Vysoké školy chemicko technologické se podle statistik ústavu hlásilo v průměru o šedesát procent uchazečů méně. Největší propad zájmu pak zaznamenala Fakulta strojní ČVUT, kde počet uchazečů o studium kles o jedenasedmdesát procent.
"Kvalita letos byla o něco horší. Nasadili jsme proto nižší kritéria," připustil proděkan fakulty Jan Vojtek. "Pro přijetí bez zkoušek jsme vloni požadovali průměr za středoškolské studium do dvou celých. Letos jsme to posunuli na 2,2."
Zejména z technických škol také stávající studenti letos často dezertovali - zhruba šestnáct tisíc studentů převážně technických škol se letos pokusilo dostat se jinam - na obor, který je jim bližší. "Většinou šlo dokonce o stejný obor, který volili před rokem, či dvěmi, ovšem tehdy neuspěli," podotkl Zelený.
