Obžaloba tvrdí, že se Jakeš s Lenártem v srpnu 1968 pokusili ustavit nelegální vládu ve spolupráci se sovětskými okupanty. Vyšetřovatel i státní zástupce to vyhodnotili jako vlastizradu.
O dělnicko-rolnické vládě mnoho nevíme, nebyl to náš nápad, hájí se bývalí komunističtí prominenti, kterým hrozí, že stráví zbytek života za mřížemi, pokud nepřesvědčí soud o své nevině. - předchozí vývoj
Po výpovědích obou obžalovaných pokračuje proces dalšími výpověďmi. Na svědeckou lavici už usedli bývalý člen pražského Městského výboru KSČ Věnek Šilhan či Zbyněk Soják, vedoucí sekretariátu někdejšího prvního tajemníka KSČ Alexandera Dubčeka.
Před soudní senát má podle jeho předsedkyně Hany Hrnčířové v úterý předstoupit celkem osm svědků. Vypovídal již například Čestmír Císař. K soudu byl pozván také Jiří Dienstbier, který v roce 1968 působil coby redaktor Československého rozhlasu v centrále ve Vinohradské ulici v Praze.
Dienstbier mluvil u soudu o situaci, kdy do rozhlasu dorazila informace, že sovětský velvyslanec Červoněnko požaduje ustavení dělnicko-rolnické vlády. "Snažili jsme se to rychle dostat ven," vzpomínal Dienstbier, který však nepotvrdil, že by v této vládě měli být i obžalování Jakeš s Lenártem.
Informaci o dělnicko-rolnické vládě zatelefonovala do rozhlasu manželka reformního komunisty Zdeňka Mlynáře, který se účastnil jednání na sovětském velvyslanectví předtím, než na svou funkci rezignoval.
Zbyněk Soják citoval ze zápisků, které si tehdy pořídil. Uschoval je v igelitovém sášku u přítele a poté je předal vyšetřovateli. Z poznámek například vyplývá, že Jakeš při jednání na sovětském velvyslanectví tlačil na ustavení nové prozatímní vlády.
"Jednat a rychle jednat. Rozhlas podnítil nenávist k sovětské vládě. Pokud tu nebude orgán, který bude jednat se sovětskou stranou, bude krveprolití masové," citoval se svých zápisků Soják, podle něhož však konkrétně o dělnicko-rolnické vládě hovořil sovětský velvyslanec.
Dubčekův spolupracovník současně potvrdil, že dělnicko-rolnická vláda byla zmiňována také při zatýkání některých členů Ústředního výboru KSČ. "Zatýkáme vás ve jménu dělnicko-rolnické vlády," vzpomněl si na zatýkací 'formuli' svědek. "Pak je odvedli."
Bývalý zapisovatel ze stranických jednání Soják na podnět Jakeše také na závěr zdůraznil, že obžalovaní se rozhodně nepokoušeli prozatímní vládu prosadit ani o jejím vzniku přesvědčit tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobodu.
Vzrušení způsobila také výpověď bývalého člena Městského výboru KSČ v Praze Věnka Šilhana. Před soudním senátem prohlásil, že vůbec nepochybuje o vině obžalovaných. Emotivní projev často přerušovaly ostré reakce obhájců, kteří jeho výpověď zpochybnili.
"Mám názor, že ti dva jsou vinni a to na základě všech okolností z tehdejší doby," uvedl Šilhan. Ačkoli nebyl přímým svědkem většiny jednání, odvolával se na jejich aktéry, od nichž ví, že Jakeš s Lenártem jsou zodpovědni za okupaci Československa.
Případ Jakeše a Lenárta se táhne od roku 1995, kdy byli oba obviněni. Jenže státní zástupce obvinění zrušil a pak spis sedm let putoval mezi státním zastupitelstvím, vyšetřovatelem a soudy.
Naposledy se případem zabýval Nejvyšší soud, který zkoumal, zda se na Lenárta nevztahuje poslanecká imunita, protože byl v roce 1968 členem Národního shromáždění. Dospěl k závěru, že ne, že smyslem imunity není zajišťovat privilegia bývalým poslancům.
 Milouš Jakeš před pražským městským soudem. Čelí obvinění z vlastizrady, 16. září 2002. |
