Noví senátoři chtějí volit prezidenta přímo

Většina nových senátorů podporuje přímou volbu prezidenta. Z možných kandidátů jsou pro politiky, které voliči zvolili do Senátu na dalších šest let, nejpřijatelnější Otakar Motejl, Petr Pithart a Václav Klaus. Brněnský senátor Zlatuška ale například chce prosadit, aby se volby účastnili krajští zastupitelé. Premiér Špidla míní, že výsledky voleb do Senátu volbu prezidenta nijak podstatně neovlivní.

Přímou volbu prezidenta z nově zvolených senátorů nepreferuje Jaromír Volný. "Není to pro mě nějaká principiální otázka, ale nyní pro přímou volbu prezidenta spíše nejsem než jsem," řekl občanský demokrat, který zastupuje v Senátu Příbramsko. Jednoznačně by ale podpořil Václava Klause.

Zlatuška: Ať volí i kraje
Jinou cestu než přímou volbu nástupce Václava Havla nabízí Jiří Zlatuška, čerstvě zvolený senátor za obvod Brno-město. Chce, aby se na volbě podíleli i zastupitelé krajů. "Těchto asi šest set hlasujících by zvýšilo demokratičnost volby," řekl Milan Hamerský, předseda strany LiRA, za kterou Zlatuška jako nezávislý kandidoval.

Sám Zlatuška se nemohl vyjádřit, protože je na plánované služební cestě v Číně. Podle Hamerského však chce jako  prezidenta navrhnout senátora Josefa Jařaba, bývalého rektora Univerzity Palackého v Olomouci. "Pokud by se nepodařilo získat pro Jařaba deset senátorů, podpořil by buď Otakara Motejla nebo Petra Pitharta," uvedl Hamerský.

Vyrojí se další kandidáti?
Motejla s Pithartem by volil i bývalý studentský aktivista Martin Mejstřík (Cesta změny), který uspěl v Praze 1. Nezávislá senátorka za Rychnovsko Václava Domšová by však nedala hlas žádnému ze známých kandidátů.

"Pokud projde přímá volba, vyrojí se řada dalších kandidátů. Měl by to být člověk nezávislý, mladší ročník, případně i žena," líčí své představy Domšová. Přímou volbu podporuje, ale obává se, že bude zvolena pouze "politická figurka", přijatelná pro většinu politických stran.

Senátoři za ODS: Volíme Klause
Senátoři, jež ve volbách uspěli za ODS, vesměs podporují přímou volbu a Václava Klause coby prezidenta. "Nemám vyhraněný názor, ale respektuji přání voličů, aby mohli prezidenta volit sami. Proto bych neměl problém pro přímou volbu zvednout ruku," uvedl Miroslav Škaloud, který se dostal do Senátu v pátém pražském obvodu, kde dělá starostu.

Klause prezidentem chce i senátor za Ostravu-město Václav Roubíček, který kandidoval jako nestraník za ODS. Podporuje přímou volbu hlavy státu, stejně jako Miloslav Pelc, senátor za Lounsko a Rakovnicko. "Prezident by měl získat širší pravomoci, přímo volen už by proto měl být nástupce Václava Havla," míní Pelc.

Špidla: Nezávislí Klause nepodpoří
Předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla označil letošní volby do horní parlamentní komory za neutrální. "Nenapověděly, kdo má větší či menší šanci se stát prezidentem," soudí šéf nejsilnější vládní strany, který komentoval i příliv nezávislých kandidátů do Senátu. "Nepředpokládám, že by byli nadšenými příznivci Václava Klause jako budoucí hlavy státu," podotkl Špidla.

Sami nezávislí jeho domněnku potvrzují. "Prezident by měl být člověk, který nebude nadržovat žádné straně. Měl by být nadstranickým a zároveň dobrým reprezentantem v zahraničí," míní senátorku na Přerovsku a části Novojičínska Jitka Seitlová, která se přiklání k přímé volbě, ale její příze%n nemají členové politických stran.

Královéhradecký senátor Karel Barták (nezávislý) chce dát v prvním kole prezidentských voleb svůj hlas kolegyni ze Senátu Jaroslavě Moserové (ODA), byť jsou její šance mizivé. "Jsem pro přímo voleného prezidenta, který bude mít větší pravomoce. Není možné, aby to byl oleandr, který jen jmenuje vládu a přijímá velvyslance," míní Barták.

ČSSD: co senátor, to názor
Stejně jako v případě opoziční ODS, také senátoři vládní ČSSD podporují přímou volbu prezidenta. Objevují se však hlasy, že by tak neměl být volen již nástupce Václava Havla, což je názor například nestraníka Jana Rakušana, jenž uspěl na kandidátce sociální demokracie na Kolínsku.

"Přímou volbu ano, ale ne za každou  cenu a za použití zkrácených lhůt. Musí přijít kvalitní legislativní návrh. Nerad bych dělal poskoka zájmům ODS," podotkl odborář Milan Štěch, který obhájil senátorské křeslo na Pelhřimovsku. Z kandidátů jsou přijatelní Petr Pithart a Otakar Motejl.

Šance na přímou volbu prezidenta se nevzdává vicepremiér Pavel Rychetský, který byl opět zvolen do Senátu na Strakonicku. V zákonném termínu se však nestihnou potřebné legislativní kroky. "Může se ale stát, že volba Havlova nástupce nebude úspěšná a potom by mohla přijít i přímá volba prezidenta. To by však muselo být nejdříve v polovině příštího roku," míní Rychetský, podporující Otakara Motejla.

"Kdyby nám to neblokovala na jaře ODS, zákon o přímé volbě by byl hotový," soudí předseda senátní frakce ČSSD Ladislav Svoboda, který zvítězil na Kladensku. Jméno svého favorita na prezidenta neprozradil, stejně jako senátorka za Zlín Alena Gajdůšková, či kolega z Chebska a Tachovska Ladislav Macák.

Strany vládní koalice neuspěly
Senátní volby dopadly fiaskem pro lidovce. Uspěl jediný kandidát - Josef Vaculík v obvodu Uherské Hradiště. "Myslím, že by bylo vynikající přímou volbou zvolit už nástupce Václava Havla. Osobně bych dal svůj hlas Petru Pithartovi," řekl Vaculík, podle něhož jde o člověka velmi zodpovědného.

Jediné křeslo v Senátu získala i US-DEU, které vybojoval nestraník Richard Sequens v Plzni. "V principu jsem pro přímou volbu, teď už se to  ale nedá stihnout. Bohužel ODS zatím dělala vše pro to, aby přímá volba nebyla možná. Teď, když účelově změnila názor, už nelze včas provést změny Ústavy," řekl Sequens. O svém favoritovi mlčí.

Před účinkováním v pořadu České televize k výsledkům komunálních a senátních voleb diskutují (zleva) předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, úřadující předseda US-DEU Ivan Pilip a předseda KSČM Miroslav Grebeníček. (3. listopadu 2002)