Novelu jsem vrátit musel, tvrdí Klaus

  • 118
Poslanci smluvněopozičních stran a Čtyřkoalice se přou o podobu novely obchodního zákoníku. Sněmovna před třemi týdny schválila podobu zákona se změnami, které navrhl poslanec Ivan Pilip (US). Předseda poslanecké sněmovny Václav Klaus (ODS) ale normu minulý čtvrtek vrátil poslancům k dalšímu projednání. Zákonodárci ODS a ČSSD poté Pilipovu úpravu vyřadili. Klaus se brání tím, že normu vrátil, protože mu to nařizuje zákon.

"Předseda poslanecké sněmovny je povinen podle jednacího řádu, který je zákonem, svolat do deseti dnů schůzi, je-li o to požádán minimálně jednačtyřiceti poslanci," řekl Klaus na mimořádné tiskové konferenci.

Právě na Klausův postup při vrácení novely do sněmovny si stěžují poslanci Čtyřkoalice. "Takto by předseda mohl na zákonu sedět čtyři roky a nikdy ho senátorům neposlat," řekl MF DNES lídr Čtyřkoalice Karel Kühnl.

Jeho straně po čtvrteční rozpravě ze zákona vypadl klíčový paragraf navrhovaný poslancem Pilipem. Pilipův návrh by podle poslanců ČSSD a ODS mohl ohrozit privatizaci státních podílů ve firmách, a proto ho po novém projednání ze zákona vyřadili.

Klaus navrácení novely do sněmovny obhajuje tím, že Pilip záměrně poslance mystifikoval. "Problém vznikl tak, že poslanec Pilip - chybou při přepisu či záměrně - zpravodaje ohledně svého pozměňovacího návrhu oklamal," říká Klaus.

Kühnl: Budeme se bránit u soudu
Čtyřkoalice považuje jednání poslanců za protiústavní a odporující zákonu o jednacím řádu sněmovny. Proto hodlá sjednat nápravu u soudu. "Jestliže ČSSD a ODS zneužijí své hlasovací většiny a ohnou a poruší zákon takovýmto způsobem, pak je jediná možnost obrátit se na soud," uvedl Kühnl.

Podle jeho stranického kolegy Ivana Pilipa, který vymazaný paragraf navrhoval, půjde zřejmě o žalobu na neplatnost úkonu.

Pilipova úparva by znevýhodnila nové majitele privatizovaných podniků
Sporné ustanovení mělo zavést nový režim při privatizaci státních podniků, jejichž noví majitelé by museli vykupovat akcie nejen od státu, ale za stejných cenových podmínek také od drobných podílníků, kteří by o to projevili zájem.

To by v praxi snížilo výnosy státu z právě probíhajících prodejů a naopak zvýšilo zisky drobných akcionářů. Vláda chce ještě do voleb stihnout prodat elektroenergetiku, plynárenství a telekomunikace. Jedná se o největší privatizační případy v historii, které mají státní pokladně přinést podle představ místopředsedy vlády pro ekonomiku Miroslava Grégra přinést částku 500 miliard korun.

Povinnost vykupovat akcie nejen od státu, ale i od ostatních podílníků, by navíc mohla některé potenciální zájemce o privatizaci odradit. "Výnos státu z privatizace by se mohl snížit až o sto miliard korun," tvrdil během vypjaté parlamentní debaty premiér Miloš Zeman.

Premiér přitom připustil, že při prvním projednávání normy poslanci nevěnovali Pilipovu návrhu dostatečnou pozornost. To ale podle opozičních stran nemůže být důvodem pro to, aby se kvůli tomu měnila zavedená praxe.

Za čí zájmy bojují poslanci Pilip a Klaus
O co jde ve hře o jeden jediný paragraf obchodního zákoníku, kvůli kterému si spílají poslanci smluvněopozičních stran ČSSD a ODS se zástupci Čtyřkoalice? V oficiální verzi proti sobě stojí výnos státní pokladny z prodeje strategických firem a zájmy drobných akcionářů.

Když totiž Ivan Pilip (US) propašoval před čtrnácti dny do novely zákoníku větu, podle které bude muset na rozdíl od nynější praxe každý nově příchozí kupec státního podniku koupit za stejnou cenu i akcie drobných podílníků, ihned klesly šance státu na vysoké privatizační příjmy. Kdyby totiž novela začala platit, každý kupec by ihned částku určenou pro stát snížil, protože by z koláče peněz musel ukrojit i pro další spolumajitele firem.

Předpoklady ministra průmyslu Miroslava Grégra, že například z prodeje elektroenergetiky získá až 300 miliard korun, by tak vzaly za své. To by ohrozilo plány výdajů sociálnědemokratické vlády v předvolebním období.

Sám Pilip argumentuje, že stojí na straně drobných akcionářů, kteří mají mít právo získat stejné peníze jako stát. Povinný odkup je totiž ochranou drobných akcionářů pro případ, že se jim při převzetí firmy nelíbí nový vlastník. Až dosud platilo, že kupec státních podílů nemusel odkup nabízet. Smluvní opozice říká, že nemá cenu měnit pravidla uprostřed hry.

Právníci a ekonomové jsou spíše na straně drobných akcionářů. "Na jednu stranu chápu snahu státu vydělat peníze. Ale ochrana drobných akcionářů je zásadní otázka a s napětím bych sledoval, jak by se při případném projednávání této věci zachoval Ústavní soud," říká právník Radek Pokorný.

Motivace Ivana Pilipa a naproti němu Václava Klause, který z pozice šéfa sněmovny vyhověl žádosti o zrušení celé čtrnáct dní staré novely obchodního zákoníku, ale může být i zcela jiná. V případě Pilipa se nabízí dvě vysvětlení: chce zabrzdit celou privatizaci a docílit, aby firmy prodávala až příští vláda.

Další možností je, že může bojovat za zájmy nikoli drobných akcionářů, ale současných investorů v privatizovaných firmách, kteří mají několikaprocentní podíly a chtějí vydělat na ceně, kterou v povinném odkupu nabídnou kupci státních podílů. Ta bude totiž mnohem vyšší než nynější burzovní tržní cena akcií.

V případě Václava Klause připomínají jeho oponenti, že je přítelem podnikatele Vladimíra Motlíka, jehož firma EPIC je poradcem favorita na koupi firmy z odvětví elektroenergetiky francouzské EdF. Pokud odkupy nebudou, pak EPIC díky vyšší ceně pro stát bude inkasovat větší odměnu od Francouzů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video