„Plošný zákaz vstupu se zruší a pro regulaci vstupu mimo vyznačené cesty v parku budou sloužit takzvaná klidová území, což budou jednotlivá menší území v parku,“ vysvětloval ministr Brabec na úterní tiskové konferenci.
Tato místa, kde je velmi citlivý ekosystém a přítomnost lidí by mohla zásadně přírodu ohrozit, zůstanou uzavřená buď zcela, anebo po určitou část roku, například pouze v době hnízdění některých ptáků.
Že by příliv turistů přírodu v národních parcích ohrozil, se Brabec nedomnívá. „I u druhých zón vidíme, že když se ta pravidla jasně stanoví, tak ohrožení nenastává. Mám zkušenost, že lidé se v národních parcích chovat umí, a nebál bych se je proto vpustit i do prvních zón,“ zdůvodnil ministr.
„Domníváme se, že je možné, aby v národních parcích se zkombinovaly zájmy turisty, obyvatele národního parku a zájmy tetřeva nebo datlíka obecného,“ řekl Brabec.
Obce budou mít větší slovo při rozhodování
Novela navrhuje změny zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 1992. Zvýšila by také roli obcí a krajů v rozhodovacím procesu. Do rukou jim dá nový nástroj: opatření obecné povahy. „Je to nástroj, který zásadně umožní obcím vstup do rozhodování o území národního parku. Konečná podoba opatření obecné povahy je totiž výsledkem dohody všech zúčastněných,“ řekl náměstek ministra životního prostředí Vladimír Mana.
KřivoklátskoOproti původním předpokladům návrh novely nezahrnuje vytvoření nového národního parku Křivoklátsko. Podle ministra Brabce zatím není jasné, jaká je po vzniku parku poptávka. „Počkáme na podzimní komunální volby a poté o Křivoklátsku povedeme jednání s příštím vedením Středočeského kraje,“ řekl Brabec. |
Připomínku podle něj může vznést každý, kdo bude nějakým způsobem dotčen příslušnou regulací, přičemž vlastník dotčeného pozemku bude mít ještě silnější pozici. „V případě, že se nedosáhne shoda, bude se moci například obec obrátit na Nejvyšší správní soud,“ dodal Mana. Ten poté rozhodne do devadesáti dnů.
Novela dále sjednotí základní ochranné podmínky ve všech národních parcích. „Cílem je, aby když člověk přijde do jakéhokoli národního parku v České republice, věděl, jaké tam jsou podmínky,“ uvedl Brabec. Tyto podmínky budou dvojího druhu: buď se budou vztahovat na celé území, nebo na celé území s výjimkou zastavěných obcí. V obcích na území národního parku tak bude nově možné například rozdělat oheň nebo vjet mimo silnice. Zakázány ovšem budou ohňostroje a používání zábavní pyrotechniky.
Kromě toho budou existovat bližší ochranné podmínky, které budou specifické pro jednotlivé národní parky. „Třeba pro České Švýcarsko je specifická ochrana skalních útvarů,“ uvedl například ministr.
Novela může oslabit ochranu přírody, míní ekolog
Podle Jaroslava Bláhy z Hnutí Duha jde princip novely správným směrem, na rozdíl od senátního návrhu o Národním parku Šumava, neboť zpřesňuje podmínky pro všechny národní parky a pouze tam, kde jsou rozdíly, stanovuje zvláštní ochranné podmínky pro každý národní park zvlášť.
„Celkem mám ale z těchto změn nedobrý pocit a obávám se, že to povede k oslabení ochrany přírody v národních parcích. Nestanovuje totiž přísnější podmínky pro nejcennější první zónu národního parku,“ řekl pro iDNES.cz Bláha. Při současném rozsahu území podle něj bude většina území v prvních zónách patřit do citlivých „klidových zón“.
„Je třeba rozšířit první zóny, aby skutečně lidé mohli sejít z cesty a užít si tu divočinu. Pakliže zkopírují stávající rozsah prvních zón, tak se mnoho té přírody turistům neotevře,“ domnívá se Bláha. Ministerstvo nyní sbírá připomínky k novele od obcí, krajů i neziskových organizací. V září by měla návrh projednat vláda.
Boj o Šumavu
Paralelně se v současnosti jedná o kontroverzním návrhu zákona o Národním parku Šumava, se kterým přišli senátoři za ODS a Svaz Šumavských obcí. Ten se však nezamlouvá ministerstvu životního prostředí ani ekologům. Varují, že návrh vychází vstříc podnikatelům, kteří chtějí oblast ekonomicky vytěžit. Umožnil by například lovit zvěř všude mimo obce či by usnadnil výstavbu kontroverzních projektů. Zákon navrhuje, aby se v lesích národního parku hospodařilo jako v komerčních. Zavádí i daňové kompenzace a nerovné finanční náhrady pro obce na území parku.
Podle Bláhy by přijetí této normy národní park v podstatě zrušilo. Zákon sice rozšiřuje nejpřísněji chráněné bezzásahové zóny, ovšem zároveň v nich umožňuje přímé zásahy.
Prezident však již prohlásil, že senátní návrh vetuje (více čtěte zde). Nikoli však proto, že by se ztotožňoval s výhradami ekologů. Zemanovi se nezamlouvá rozšiřování prvních zón. V květnu dokonce řekl, že kdyby byl diktátorem, zcela by zrušil Národní park Šumava. "Jako politik musím hledat kompromis a ten je v minimalizaci bezzásahových zón," prohlásil při návštěvě Plzeňského kraje.
