Na začínající učitele by podle návrhu měli dva roky dohlížet jejich zkušenější kolegové. Učitelské vzdělání by si nováčci museli doplnit do tří let. Pokud bude novela schválena, mohla by začít platit od září. Zástupci pedagogických fakult a odbory ale s návrhem nesouhlasí.
Novela zmírňuje ustanovení současné normy, podle které mají mít všichni učitelé pedagogické vzdělání. Všeobecně vzdělávací předměty, jako jsou třeba český jazyk, matematiky nebo hudební výchova, by na středních školách i druhém stupni základní školy mohli od září učit absolventi jakéhokoli magisterského programu vysoké školy. Pedagogickou kvalifikaci by si museli doplnit do tří let, a to buď v programu celoživotního vzdělávání vysoké školy, nebo studiem pedagogiky.
Na středních školách by po dobu tří let mohli učit i odborníci z praxe s nižším než vysokoškolským vzděláním. Podmínkou by mělo být vzdělání v daném oboru a alespoň pětiletá praxe. Odborný výcvik by mohli vést i absolventi učebních oborů s výučním listem. Středoškoláci s maturitou by navíc mohli mít na starosti praktické vyučování a vysokoškoláci pak rovněž odborné předměty.
Předloha současně počítá se zavedením takzvaného adaptačního období pro začínající učitele, které předpokládal už kariérní řád, jenž Sněmovna za bývalé vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL neschválila. Zkušenější učitelé by podle aktuálního návrhu měli od ledna 2020 dostávat asi tisíc korun měsíčně navíc za podporu nových kolegů.
Školská revoluce pod pokličkou a od ledna tučnější výplaty pro učitele |
Náklady této úpravy vyčíslilo ministerstvo při množství 3 000 začínajících učitelů na 192,42 milionu korun ročně. Výhled rozpočtu na příští rok s těmito penězi nepočítá, ministerstvo školství by je chtělo získat při vyjednávání o navyšování platů učitelů v rozpočtu. Ministr Robert Plaga i premiér Andrej Babiš již avizovali, že by chtěli, aby platy učitelů v příštím roce vzrostly o dalších 15 procent. Naposledy byly takto navýšeny v lednu.
Změny mají podle ministerstva řešit nedostatek učitelů ve školách, který se jinak zřejmě bude v důsledku stárnutí učitelských sborů stupňovat. „Z dostupných dat vyplývá, že v současnosti je nadpoloviční většina učitelů starších 45 let, přičemž v následujícím desetiletí učitelskou profesi opustí nejsilnější ročníky a výrazný pokles bude probíhat až do roku 2035,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě návrhu.
S předlohou nesouhlasí školské odbory (ČMOS PŠ). Vadí jim zejména změna, která se týká učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů na druhém stupni základních škol a na středních školách. „Tento návrh nebyl se sociálními partnery projednán. ČMOS PŠ odmítá návrh akceptovat a považuje ho za ohrožení kvality vzdělávání na školách,“ stojí ve stanovisku odborářů.
Podle nich to může ohrozit zájem o studium učitelství a hodnocení povolání učitele. Upozornili, že i současná podoba zákona ředitelům umožňuje přechodné zaměstnávání nekvalifikovaných učitelů, pokud nemohou sehnat kvalifikované. Odmítavě se k návrhu postavila také Asociace děkanů pedagogických fakult ČR.
Látky je strašně moc a to je třeba změnit, říká Česká školní inspekce |
Proti novele protestuje také Pedagogická komora. „Je to podobné, jako kdyby ministerstvo zdravotnictví navrhlo, že léčit lidi mohou po tři roky inženýři nebo magistři, a když si dodělají 250hodinový kurz medicíny u nějaké soukromé vzdělávací firmy, stane se z nich podle zákona praktický lékař,“ diví se novele Radek Sárközi.
Naopak novelu podporují ředitelé škol. Podle nich je učitelů ve školách nedostatek a ředitelé proto už nyní musí často zaměstnávat i lidi bez požadovaného pedagogického vzdělání. Podle předsedkyně Asociace ředitelů základních škol ČR Hany Stýblové chybí na základních školách hlavně učitelé matematiky, fyziky, informatiky či chemie, mezi regiony jsou však rozdíly.
„My návrh ministerstva v současné době cítíme jako řešení stávající situace a legalizaci toho, co někde už na školách v současnosti je,“ uvedla Stýblová. Podobně se vyjádřila i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. „Já příliš nejásám, ale na druhou stranu je třeba říct, že to legalizuje současný stav, protože kolikrát jsme v takové tísni, že takového zaměstnance (bez pedagogického vzdělání) přijmout musíme,“ řekla.
První verzi úprav v zákoně představilo ministerstvo v květnu 2018. Počítala s tím, že se nepedagogům otevřou pouze odborné předměty či výcvik na středních odborných školách. Plaga později nechal návrh dopracovat, když Unie zaměstnavatelských svazů ČR požadovala, aby se změna týkala i výuky všeobecných předmětů na středních školách i na druhém stupni základních škol.
Návrh přináší i další novinky. Zužuje například rozsah akreditací dalšího vzdělávání pedagogů pouze na programy, ve kterých mohou učitelé získat odbornou kvalifikaci. Programy průběžného vzdělávání pedagogů by měly fungovat dále bez akreditace, a tedy i bez kontroly ministerstva, která podle něj při současném množství deset tisíc programů ročně nemůže zajistit kvalitu. Novela by také mohla navýšit požadavky na odbornou přípravu asistentů pedagoga a zpřísnit požadavky na odbornou kvalifikaci speciálních pedagogů.
