"V posledních dvou letech jsme se dostali do několika situací, kdy jsme nebyli schopni nahradit lék, jenž nebyl dostupný pravděpodobně z důvodu jeho reexportu," řekl iDNES.cz prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.
Léky z Česka jejich distributoři vyvážejí do okolních zemí. Důvodem je cena. V Česku je mnohdy nižší než v zahraničí. Například kapky Garasone podle lékárníků stojí v Česku zhruba 160 korun, v Německu totožný výrobek od jiného výrobce může přijít v přepočtu na 750 korun.
Před rokem kvůli vývozu došel například lék Xeloda 500, jímž se léči lidé s rakovinou tlustého střeva (více o situaci čtěte zde). V dubnu iDNES.cz upozornil na to, že chybí lék pro alergiky a astmatiky Berodual N (více o přeprodeji léku čtěte zde).
Zpřísnění pravidel pro reexport je součástí pozměňovacích návrhů novely zákona o léčivech. V jednom z nich mimo jiné stojí, že ti, kdo provozují lékárnu a zároveň jsou distributory léků, musí předem Státní ústav pro kontrolu léčiv informovat, zda je lék určen k prodeji v lékárně, či na vývoz.
"Tuto informaci je takový provozovatel povinen distributorovi sdělit při objednávání dodávky. Léčivé přípravky odebrané takovým subjektem jako provozovatelem lékárny není možné užít k další distribuci, ale mohou být pouze vydány pacientům," stojí v odůvodnění jednoho z pozměňovacích návrhů.
Za porušení tohoto pravidla hrozí pokuta až 20 milionů korun.
"Návrhem nedochází k zákazu reexportu, ale pouze k jasnému definování rolí v oběhu léčiv. Primárním úkolem lékárenské péče je výdej léků pacientům, a ne velkoobjemový obchod s nimi," stojí v pozměňovacím návrhu.
V Česku nyní chybí 50 druhů léků. Legislativa pacienta neochrání, míní lékárník
Lékárník Jaroslav Hájek však iDNES.cz řekl, že novela neřeší situaci dostatečně. Sám provozuje lékárnu a distribuuje léky. "Problém s dodávkami neleží u nás, ale u velkých distributorů, kteří nám léky už měsíce nedodávají. I kdybychom chtěli, ty léky prostě nemáme," řekl Hájek.
Distribuci léků k dalším obchodníkům v Česku zajišťuje několik velkých firem. Podle Hájka se na ně nová legislativa nevztahuje.
Lékárník odhaduje, že nyní je na trhu zhruba 50 léků, které pacienti v Česku už měsíce neseženou. Část z nich pak není možné nahradit takzvanými generiky. Kromě výše jmenovaných chybí třeba lék na vysoký tlak Prestarium či Prestance.
Elektronický recept bude nejspíš povinný od roku 2015
Kromě zpřísnění pravidel reexportu prošel i pozměňovací návrh koaličních poslanců, který říká, že lékaři budou muset předepisovat léky pouze elektronicky. Papírový recept zůstane jen ve výjimečných případech (více o nutnosti elektronického předepisování čtěte zde).
"Stanoví se situace, za které bude vystavení receptu v papírové podobě přípustné. Obecně ale bude platit pravidlo předepisování v elektronické podobě od roku 2015," řekl iDNES.cz náměstek pro legislativu ministra zdravotnictví Martin Plíšek.
Novela rovněž má zkomplikovat možné padělání léků. Česko jí přejímá obecný závazek evropské směrnice, která předpokládá, že se v rámci EU vybuduje jednotný systém, ve němž budou všechna léčiva evidována a při výdeji pacientovi lékárníci zkontrolují, zda je lék skutečně originálem.
"S padělky se v lékárnách téměř nesetkáváme. V České republice takovou situaci nepamatuji. Pokud jde o padělek, pak jsou to většinou léky volně prodejné či ty, které se používají třeba na zvýšení potence a jsou zasílány prostřednictvím internetu většinou z exotických zemí," uvedl Chudoba.
"Mně osobně na evropské směrnici vadí, že je v ní explicitně vyloučeno, aby se povinnost registrace vztahovala na volně prodejné léky. Dle mého by se tato povinnost měla vztahovat na všechny registrované léky bez ohledu na způsob jejich vydávání," upozornil Chudoba.
Původně se měla novela rozšířit na zásilkový prodej léků. Tuto část nakonec poslanci vypustili s tím, že se k ní v budoucnu vrátí a rozpracují ji.
Pro novelu v pátek po poledni v závěrečném čtení hlasovalo 141 poslanců ze 153. Proti byli dva poslanci. Novela nyní putuje do Senátu.
