V současné době si exekutora vybírá sám věřitel. Podle předkládané Kolaříkovy novely by se exekutoři přidělovali na základě takzvaného kolečka. „Je to problém, protože exekutor vykonává státní moc, a není v pořádku, aby si ho jedna strana vybírala,“ uvedl Kolářík.
Nově by si tak vybíral exekutora soud. „Velcí věřitelé, jejichž byznys spočívá ve skupování pohledávek, mívají exekutory zavázané smlouvami. Nově by exekutora určovat soud, a to by vedlo k rozbití klientelistických vazeb mezi exekutory a velkými věřiteli,“ uvádí Piráti na svém webu. Podle politika by se také snížily náklady na vedení exekuce.
Spor o teritorialitu
Novelu exekutorského řádu by uvítala i Exekutorská komora ČR. Vůči návrhu ovšem zachovává rezervovanější postoj. „Na jednu stranu se navrhuje zavést místní příslušnost u povinných se zcela novou exekuci, a na druhou stranu se nové exekuce u povinných, kteří již jsou v exekuci, mohou nakumulovat u jednoho soudního exekutora, který se v místě bydliště povinného nacházet nebude,“ uvedla komora.
TeritorialitaExekutor je přidělován nezávislým soudem a vykonává svou činnost pouze v rámci svého kraje. V případě zahájení nové exekuce na stejného povinného je taková exekuce automaticky přidělena exekutorovi, který již vede předchozí řízení. Podle tohoto principu je na jednoho exekutora vždy jeden povinný (dlužník). Princip serveru Mapa exekucí platí místní příslušnosti v mnoha zemích Evropy včetně Slovenska. |
Proti novelizaci řádu se naopak staví platforma Exekutoři proti teritorialitě, která pod sebou sdružuje velké exekutorské úřady. Podle mluvčího platformy Ondřeje Mareše by došlo ke snížení efektivity vymáhání pohledávek.
Snížení efektivity vymahatelnosti ovšem podle ekonoma a autora mapaexekuci.cz Radka Hábla nehrozí. „Naopak to prostředí kultivuje a stabilizuje. Exekutoři budou skutečně nezávislí a nestranní,“ uvedl. Podle něj by se také srovnaly podmínky pro malé a velké věřitele.
„Zatímco malí věřitelé, například živnostníci, musí platit exekutorům zálohy nebo náklady neúspěšné exekuce, velcí institucionální věřitelé tak činit nemusí, protože díky konkurenčnímu prostředí si mohou diktovat podmínky a mají nastavené s těmito věřiteli různé dohody, které je zvýhodňují,“ uvedl.
„Extrémní konkurence exekutorů vede k tomu, že si neříkají u velkých věřitelů o zálohy na náklady, takže z neúspěšných exekucí nemají nic. To pak dofinancovávají z úspěšných exekucí. Pro věřitele je tak exekuce zcela zdarma a on pak nemá žádnou racionální bariéru zahajovat zjevně nespěšnou exekuci,“ doplnil Daniel Hůle z Člověka v Tísni.
Teritorialita problém nevyřeší
Podle advokáta Petra Němce novela problém s exekucí v republice ovšem nevyřeší. „Příslušnost exekutorů podle krajů a celé téma teritoriality soudních exekutorů nemá nic společného s otázkou práv povinných a epidemií exekucí, je to jen otázka vnitřního boje uvnitř exekutorského komory. Povinní na tom ušetří skutečně jen symbolicky a je velké klamání společnosti, pokud se dané podává jako něco, co pomůže řešit katastrofální stav zadlužených lidí,“ uvedl.
Podle Němce novela pomůže hlavně malým exekutorům před tím, aby nezkrachovali. „Příslušnost podle krajů je stejně nijak zásadně nezajímá prostě si takovou vazbu velcí oprávnění vytvoří v rámci krajů,“ dodal.
Novela insolvenčního zákonaLetos v lednu schválila první vláda Andreje Babiše novelu insolvenčního zákona, takzvané „dluhové amnestie“. Ve čtvrtek sněmovní sociální výbor doporučil poslancům novelu schválit. Cílem novely je dostat lidi z dluhové pasti či závislosti na dávkách, a to procesem oddlužení, tedy vyhlášením osobního bankrotu. Novela navrhuje, aby oddlužení trvalo tři, pět nebo sedm let podle výše splacených dluhů. Podle současného znění zákona musí být dlužník schopen srovnat v pěti letech alespoň 30 procent závazků. Novelou by se tato podmínka zrušila. |
Přestože v minulém volebním období Sněmovna podobný návrh zamítla, nyní by jej mohla podpořit i vláda. „V exekuční oblasti zvážíme vhodnost a proveditelnost alternativ umožňujících zavedení principu jeden dlužník, jeden exekutor, jako je teritorialita exekutorů,“ píše se v červnovém prohlášení.
Proti současném ustanovení exekučního řádu vystoupila v únoru letošního roku i skupina senátorů v čele s Miroslavem Nenutilem. Politici se obrátili na Ústavní soud, po němž požadují zrušení soutěžení exekutorů na trhu a zavedení místní příslušnosti. Podle nich je konkurenční prostředí mezi exekutory v rozporu s ústavou i Listinou základních práv a svobod.
V Česku je přes 800 tisíc lidí postižených exekucí. Čtyřicet procent z nich má tři a více exekucí současně. V Centrální evidenci exekucí je evidování 4,5 milionu exekucí u fyzických osob. Podle vládní výroční zprávy za rok 2017 se zatím nepodařilo přijmout právní úpravu, která by usnadňovala či zmírnila některé aspekty exekuce.
Podle Exekutorské komory ČR by možná bylo lepší přijít se zcela novým řádem. „Exekuční řád za dobu své existence od roku 2001 doznal již celkem padesáti novel je nutné k jakékoli další změně přistupovat z rozmyslem a koncepcí a je otázkou, zda není na čase připravit a přijmout zcela nový, moderní a jednoduchý exekuční řád.“
