Nové vládě nevěří 57 procent obyvatel

  • 517
Obyvatelé Česka novému premiérovi a jeho kabinetu vzkazují: "Myslíme, že vaše nová vláda zemi neprospěje, důvěru ve sněmovně bychom vám možná vyslovili, aby nebyly předčasné volby. Hned po řádných volbách v roce 2006 byste se ale měli sebrat a jít."

Takové výsledky přinesl první průzkum důvěry v novou vládu, který okamžitě po jejím jmenování zpracovala na zadání MF DNES agentura SC&C.

Na otázku, zda nová vláda prospěje České republice, odpovídá 57 procent obyvatel: Ne! Více než polovina lidí přesto soudí, že by Grossova vláda mohla být lepší než ta Špidlova.

Když 464 dotázaných odpovídalo v průzkumu na otázku, jak dlouho by měla vláda vydržet, více než polovina si vybrala možnost: "Přeji si, aby Grossova vláda vydržela do voleb 2006 a pak skončila." Co nejrychlejší pád vlády by potěšil 28 procent Čechů. Nejméně - 21 procent lidí - by si přálo, aby podobná vláda pokračovala i po příštích volbách v roce 2006.

Převedeno na situaci v Poslanecké sněmovně (i na to se průzkum ptal): při hlasování o vyslovení důvěry vládě by se čtvrtina lidí odmítla zúčastnit a ze zbylých tří čtvrtin by 53 procent dalo vládě důvěru a 47 procent nedůvěru. "Jsem příjemně překvapen, že tolik lidí nové vládě věří," reagoval na výsledky premiér Gross.

Socioložka Jana Hamanová, autorka průzkumu, je skeptičtější: "Nadšení z vlády není nijak velké. Lidé ji podporují hlavně proto, že nechtějí předčasné volby." Gross bude muset přesvědčovat voliče nejen o kvalitách vlády, ale i svých. Když měli lidé říci, co premiéra charakterizuje, nejčastěji volili možnost: "Je to kariérista".

Gross je vyjednavač i karierista
Žena s výučním listem, která za svou práci bere maximálně šest tisíc korun hrubého a obvykle volí sociální demokracii. To je typická příznivkyně nového premiéra Stanislav Grosse, vyplývá z průzkumu

To, jak vidí lidé nového premiéra, je překvapivé: nejčastěji ho charakterizují jako kariéristu a obratného vyjednavače. Přitom jinak je Gross dlouhodobě (po prezidentu Klausovi) nejpopulárnějším politikem.

"Gross dělí lidi na dvě půlky: sympatický, nesympatický. Ti první na něm oceňují hlavně to, že je to obratný vyjednavač a vůbec dobrý politik, ti druzí jej mají za kariéristu a nezkušeného mladíka," říká Jana Hamanová.

Důchodci: Je moc mladý
Skutečně: celá čtvrtina lidí s nejnižšími příjmy na Grossovi oceňuje jeho schopnost domluvit se. Naopak ti, co vydělávají hodně (více než 24 tisíc korun měsíčně), Grosse vidí špatně - skoro každý druhý z této skupiny označil nového premiéra za politika bez jasné představy o budoucím vývoji.

Důchodcům vadí na Grossovi jiná věc - jeho čtyřiatřicet let. Čtvrtina lidí nad šedesát let ho považuje za nezkušeného mladíka. "Jeho věk může sice být sympatický, může být dynamický," upozorňuje Hamanová. "Zároveň ale všichni vědí, že je v politice už od dvaceti let, nikdy nic jiného vlastně nedělal, takže nemá zkušenosti z praktického života, a to ho může v očích některých lidí, hlavně těch starších, srážet."

Hlavně ne volby!
Grossovu vládu jsou lidé ochotni strpět - ovšem hodně z nich jen kvůli tomu, aby nebyly předčasné volby. Sice nový kabinet považuje 54 procent lidí za lepší než předchozí Špidlův, ale už nevěří, že zemi prospěje.

Obava z voleb je opravdu velká: sedmdesát procent lidí si přeje, aby Grossův kabinet vydržel dva roky do řádných voleb. "Lidé buď prostě nevěří, že volby něco změní, nebo chtějí dát současné koalici druhou šanci. Svou roli může hrát také únava z toho, že v poslední době bylo spousta voleb, referendum a podobně," vysvětluje Hamanová.

Pokračování koalice sociálních demokratů, lidovců a unionistů po roce 2006 už však lidé odmítají.

Tři úkoly pro Grosse
Lidé nechají Grosse dva roky vládnout a zároveň pro něho mají úkoly. Průzkum totiž dal mimo jiné odpovědi i na to, jaké tři hlavní věci lidé od nové vlády očekávají. Nejvíce je trápí kriminalita a korupce, nedostupnost bydlení pro mladé a nezaměstnanost.

Vládní strany tyto problémy zmiňují i ve své čerstvé koaliční dohodě jako jedny z hlavních problémů. Jen zatím není zcela jasné, jak je chtějí řešit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video