Korupce je všude. Političtí vůdci jsou cyničtí a vyhořelí. Dvě velké strany, ODS a ČSSD, jsou natolik srostlé s ničemným systémem, že ho nemohou změnit. Je potřeba zatočit s úplatkářstvím. Udělat pořádek ve veřejných financích. Zeštíhlit stát. Dát lidem větší vliv na politiku. Je někdo, kdo by tyto teze popřel? Sotva. Vždyť to v soukromém rozhovoru přiznají i vůdci ODS a ČSSD.
Přesto se od voleb znovu čeká souboj Topolánek - Paroubek. Může to někdo změnit? Tři nové strany, TOP 09, Občané.cz a Věci veřejné, jsou nejvynalézavější a nejdůslednější ve snaze smést starý politický systém. Mají vizi politiky bližší lidem. Ale bude jim to někdo věřit?
Změnu!
Politický šachista a zároveň hazardní hráč Miroslav Kalousek, duchovní otec TOP 09, nezastírá při rozhovoru vášeň velkého kombinátora: "Tohle je malström. Všechny pevné vazby změkly. Je velká možnost překreslit politickou mapu."
Kalousek k tomu má zatím nejblíže. TOP 09, do jehož čela dosadil populárního knížete Schwarzenberga, už figuruje v průzkumech veřejného mínění nad pětiprocentní hranicí. Tři čtvrtiny lidí očekávají, že se dostane do Sněmovny. To se prakticky rovná jistotě úspěchu.
Trojlístek vyzývatelůMiroslav Kalousek je duchovním otcem projektu TOP 09. Petr Havlík ho ironizuje. TOP 09 má prý jen udržet dva Mirky v politice. Kalousek a předseda strany Schwarzenberg však chtějí sebrat ODS dominanci na pravici. Petr Havlík nemá menší ambici než se svými Občany.cz vyhrát volby. Své kandidáty vybírá originálně. Tak jako se vybírají talenty v pěveckých soutěžích typu SuperStar. Havlík věří, že takto stvoří hvězdy. Kateřina Klasnová je vedle Radka Johna výraznou tváří Věcí veřejných. Je šéfredaktorkou časopisu, který stranu masově propaguje i financuje. |
Kalousek, vysoký, hřmotný, šarmantní muž. Všechny aféry, do nichž byl údajně namočen, ustál. Úspěšný ministr financí. Podle kritiků však i muž bezcharakterních politických veletočů, podezřelý z korupce.
Může se od něj někdo lišit víc než Petr Havlík, duchovní otec Občanů.cz? Kdysi jeden ze zakladatelů ODS a nejbližších přátel Václava Klause si dal 15 let politickou pauzu. Mluví klidně, spíše jako teoretik než aktivní politik. Že má TOP 09 náskok, z toho si nic nedělá. "Volební kampaň musíte správně gradovat," říká v klimatizované pracovně své konzultantské firmy.
Na Kalouskovi nenachází jedinou nit suchou, ale shodne se s ním na potřebě změny: "Současní politikové se pohybují v uzavřeném skleníku. V politice panuje koncentrované pokrytectví. Ti lidé se vzájemně nenávidí a jejich jediný vztah je: Ty víš na mě, já vím na tebe."
Havlík, který se dnes od Klause distancuje, mu pomáhal dělat před více než deseti lety kampaň po takzvaném sarajevském atentátu. Tehdy uspěl a věří si i dnes. Propracované internetové stránky Občanů.cz hlásají, že chtějí vyhrát volby.
Radek John, předseda Věcí veřejných, se zdá v pohodě. Slavný spisovatel a žurnalista se poté, co dostal vyhazov z komerční televize, dal na politickou dráhu. Spolu se zastupitelkou Prahy 1 Kateřinou Klasnovou, která působí nejen svým entuziasmem, ale i krásou, tvoří politický tandem, o kterém by klidně mohl Hollywood natočit béčkový romantický film.
I John však bere svou práci vážně a hlavní problémy vidí podobně jako Havlík. I Věci veřejné požadují zásadní změnu. "Jsme jediná postkomunistická země, která ještě nevyměnila svou politickou garnituru. Rotace není sprosté slovo." Podle Johna všichni politici, kteří zneužívali poslanecké náhrady, de facto kradli. Jak se tedy mohou sami změnit?
Největším problémem země je korupce. Hadovitý propletenec velkého byznysu a politiky. I na tom se shodnou všichni, kdo chtějí přemalovat politickou mapu.
Kalousek to vidí takřka katastroficky: "To, co se odehrává teď ve spojení byznysu a politiky, přesáhlo veškeré meze." Na místní úrovni prý komunální politici vydírají podnikatele, kteří chtějí dostat zakázku.
Klasnová z Věcí veřejných, opoziční zastupitelka, uvádí konkrétní příklady. Proč se prodává bytový fond jako jeden balík, když by se dalo více získat prodejem jednotlivých domů? Radní podle ní vybírají výpalné za užívání nebytových prostor. Výběrové soutěže jsou zmanipulované.
Petr Havlík se dříve domníval, že se v ODS vzedme jakási vlna očisty odspodu. Pak zjistil, že radit a pomáhat ODS je nesmysl, chybí totiž vůle k hledání nové kvality. "ODS a ČSSD jsou zabetonované od základů po střechu," říká klidně Havlík. Straníci se bojí do vyšších funkcí pustit nové lidi. Těm starým už nikdo neuvěří, že vážně bojují proti korupci.
Jenže boj proti korupci mají v programu i ČSSD a ODS. Mají nové strany krom toho, že poukazují na svou důvěryhodnost, lepší recept?
Občané cz. mají nejpropracovanější myšlenky. Od zavedení většinového volebního systému, který přinutí politiky k odpovědnosti, až po přijetí zákona o státní službě a odpolitizování justice a policie.
Věci veřejné sázejí na přímou demokracii: předsedu a funkcionáře strany, jakož i vůdce kandidátek volí přímo členové a registrovaní sympatizanti strany. Přímo by se měli volit i hejtmani a starostové. Radek John říká, že korupci by pomohlo odstranit i to, kdyby státní a polostátní firmy byly nuceny dopodrobna zveřejnit své účty. Podle Kalouska je nejdůležitější začít na místní úrovni pravdivě poukazovat na to, co se děje, jaké mafie si tam rozdělují peníze.
Všichni tvrdí, že na jejich kandidátkách budou důvěryhodné nové tváře. Jenže podobné recepty přinášejí i velké strany.
Přečtěte, prosím, pozorně tuto větu: "Omezíme prostor pro korupci snížením moci byrokracie, všudypřítomné státní regulace a obrovského přerozdělování. Zkrátíme soudní řízení na půl roku."
Je z programu Věcí veřejných, Občanů, nebo TOP 09? Neuhodli jste. Je z programu, se kterým ODS vyhrála volby v roce 2006.
Jsou lepší? Mají šanci?
Voliči si už zvykli a částečně se smířili s tím, že politici v kampani hodně slibují, splní však málo. Nabízejí Kalousek, Havlík či John skutečně něco nového?
Miroslav Kalousek je otevřený. Přiznává, že byl mnohokrát novináři namáčen do úplatkářských afér. Ačkoliv vehementně a vášnivě tvrdí, že byl vždy čistý, uznává, že ne každý volič mu to uvěří. "Někdo musí říct, soudruzi, zpátky na nohy," říká Kalousek se svým humorem. "Když to řekne někdo z Topolánků nebo Langerů, lidé mu to neuvěří. Když to řekne Kalousek, tak taky ne. Když to řekne Schwarzenberg, tak lidi věřit budou."
Spojení s populárními starosty zas zajišťuje straně TOP 09 znalost místních problémů.
Petr Havlík nemá knížete, zato hledá politické superobčany. Objíždí kraje s převratnou myšlenkou. Pořádá nábor kandidátů podobně, jako hledaly komerční televize pěvecké talenty. Knížete považuje za medvídka. Pamatuje ho, když začínal jako kancléř Václava Havla. Ironický Havlík říká: "Schwarzenberg nikdy nepřinášel nápady, ale atmosféru. Zvykl si hrát roli populárního maskota."
Havlíkovi superpolitici jsou prý naopak autentičtí lidé s autentickým příběhem. Architekt, učitelka jazykové školy, ale i uklízečka. Lidé je znají. Proti vyprázdněným politickým matadorům chce postavit skutečný příběh skutečného člověka.
Ale jak na korupci?
Podle Havlíka se ze státního rozpočtu kvůli předraženým zakázkám vyhazuje sto padesát až dvě stě miliard. Tedy prakticky celý schodek.
Radek John z Věcí veřejných opakuje, že rotace je nutná. A jak jí dosáhnout? Přímou demokracií. A příkladem: "Náš poslanec bude první, který se bude pídit po okénku, kam by vrátil nevyužité náhrady. Když to uvidí ostatní, budou se s tím muset vyrovnat."
Jenže setkáme se s novými politiky ve Sněmovně? Sociologové soudí, že s výjimkou TOP 09 nikoliv. Podle Jana Herzmanna sice lidé odsuzují stávající elitu, ale volí staré strany: "Pro značnou část voličů je to nucená volba," říká. "Hledají nejmenší zlo."
Malé strany sice dohromady dostanou asi 12 procent hlasů, ale jejich problémem je roztříštěnost. Kdyby se spojily, mohly by něco dokázat.
Daniel Kunštát má podobný názor: "Formát stranického systému se nejspíš (opět) nezmění, nejpravděpodobnější varianta je spíš jeho upevnění ve stávajícím gardu, čili 4 + 1, kdy onu alternativní štafetu mohou převzít tentokrát nejspíše kalouskovci."
Ve všech volbách do Sněmovny po Listopadu jsme se však zatím dočkali překvapení...
Itálie, Polsko, Slovensko: Když velcí padliČeský politický systém sice neumožňuje tvořit silné vlády, ale zároveň se vyznačuje stabilitou. Dominují mu pravostředová ODS a levostředová sociální demokracie. Komunisté mají stále dost voličů. Protože však s nimi nikdo nechce uzavírat koalice, blokují vytvoření vlád se širokou podporou. KDU-ČSL se zase snaží figurovat ve všech možných kabinetech. Ve středu existuje místo díky voličům, kteří nechtějí ani ČSSD, která je pro ně příliš levicová, ani ODS, kterou považují často za technokratickou až kleptokratickou. Toto místo zaplňují různé strany, dnes zelení a aspiruje na ně TOP 09. Lidé jsou obecně velmi nespokojeni s úrovní politiky i politických institucí. Přesto nemají tendenci politiky, kteří je zklamali, nějak zvlášť trestat. Ani strany, ani jednotlivce. Čisté ruce Od konce čtyřicátých do začátku devadesátých let panoval podobný pořádek v Itálii. Silný pravý střed, silný levý střed a silná komunistická strana. Vlády byly ještě nestabilnější než u nás, střídaly se mnohdy častěji než jednou za rok. Všeobecně známý byl i nelegální způsob financování politických stran, se kterým se však všichni smiřovali. Pak přišel soudce di Pietro a akce Čisté ruce. Tolerovaná praxe úplatků a protislužeb se stala drsným kriminálním činem. Vrcholní politici stanuli před soudem nebo museli uprchnout do ciziny. Právo a spravedlnost? Politickou mapu přemalovali nedávno i ve dvou sousedních zemích. Na Slovensku vytvořil schopný advokát Robert Fico na zelené louce novou, dle mnohých populistickou stranu Smer a vyhrál volby. Dokázal to, co nedokázala tradiční levice: nabídl alternativu chudším voličům nespokojeným s reformními středopravými koalicemi. Dnes je však jeho vláda doma i venku široce kritizována zejména proto, že se spojil s extrémními nacionalisty. Podobné spojení bylo příčinou pádu jiné nové strany, která přetvořila politický systém v Polsku. Do Práva a spravedlnosti bratrů Kaczynských vkládali Poláci obrovské naděje. Zejména proto, že slibovali zatočit s korupcí. Odmítli se však spojit s liberály a vsadili na spolupráci s extrémními konzervativci. Rozčarování polských voličů s nepromyšlenými konzervativními reformami a skandály bylo nelíčené. V posledních volbách utrpělo Právo a spravedlnost zdrcující porážku. Zavedený politický systém může být v dnešní době, kdy založit stranu je lehké a rozhoduje marketing, smeten poměrně rychle. Nové strany mají však všude tendenci opakovat chyby a prohřešky těch stran, které za ně byly odstraněny. |
