"Návrh znamená určitý pokrok. Navíc chceme zachovat jednotu Rady bezpečnosti OSN," zdůvodnil podporu rezoluce, která musela projít několika úpravami, německý kancléř Gerhard Schröder.
Spory mezi Washingtonem na jedné a Berlínem, Paříží a Moskvou na druhé straně kvůli rezoluci se točily kolem otázky termínu předání suverenity irácké vládě a úlohy amerických sil při možném zapojení jednotek OSN.
Bílý dům v návrhu předloženém poprvé v srpnu země počítá s postupným předáváním pravomocí poválečné prozatímní vládě, ale nestanoví žádný časový harmonogram. USA si také chtějí ponechat vrchní velení v Iráku.
Rezoluce také nabádá nynější irácké vedení, aby do 15. prosince předložilo návrh nové ústavy a plány na vypsání parlamentních voleb.
Trojice evropských zemí se snažila připojit k návrhu rezoluce dodatky. Washington je však buď nepřijal, nebo prošly jen v symbolickém rozsahu.
"Rezoluce podle nás stále není adekvátní odpovědí na situaci v Iráku a kvůli tomu nejsme v postavení, abychom tam hráli vojenskou úlohu, nebo přinesli další materiální příspěvek nad schválený rámec," podotkl Schröder.
Podobně se vyjádřil i šéf francouzské diplomacie Dominique de Villepin. "Vzhledem k situaci hlasujeme pro, ale jde o první etapu a doufáme, že další bude následovat," uvedl Villepin.
Americký návrh podpořila i Sýrie, jediný arabský stát v RB OSN, který navíc tomuto orgánu v říjnu předsedá. Američané si dlouho nebyli postojem Damašku jistí, a jeho souhlas s rezolucí označují za "obrovské vítězství".
Nová rezoluce posvětila zemím z celého světa možnost vyslat do Iráku své vojáky a podílet se finančně na obnově Iráku. Český premiér Vladimír Špidla potvrdil, že Praha rezoluci jednoznačně podporuje.
Noví vojáci, kteří by nahradili USA vedené okupační jednotky, jsou však solí v očích Irácké vládní rady. Úřad, který vládne zemí společně s americkou civilní správou, žádá, aby se Iráčané o vlastní bezpečnost starali sami.
Washington se snažil prosadit rezoluci ještě před konferencí dárcovských zemí, které o pomoci Iráku budou jednat 23. a 24. října v Madridu. Nakonec rezoluce prošla naprosto hladce - hlasovalo pro ni všech patnáct členů Rady bezpečnosti.
 Německý kancléř Gerhard Schröder oznamuje na tiskové konferenci v Bruselu na okraj summitu Evropské unie rozhodnutí Německa, Francie a Ruska podpořit v Radě bezpečnosti OSN americký návrh nové rezoluce k Iráku. (16. října 2003) |
