Sexuální výchova na českých školách je zatím různorodá, většinou závisí na osvícenosti pedagogů, domnívá se jeden z autorů metodické příručky pro učitele, sexuolog Radim Uzel. "Na některých školách je to pole neorané, jinde studují pedagogové sexuální výchovu i postgraduálně," uvádí zkušenosti z praxe.
Osnovy jsou u nás volné, každá škola může zvolit svůj postup. "Toto jim pomůže. Materiál sjednotí sexuální výchovu na školách," domnívá se.
Sedmdesátistránková metodická příručka pro učitele se věnuje sexuální výchově v širším kontextu. "Cílem je upozornit na širší souvislosti sexuální výchovy, na její sociální, psychologické, biologické i etické aspekty," uvedla ministryně školství Miroslava Kopicová.
V příručce učitelé najdou téma sexuálně přenosných nemocí, deviací či dysfunkcí, ale i sexuální výchovy ve vztahu k médiím, hlavně internetu, nebo legislativě.
PŘÍRUČKU SI PROHLÉDNĚTE ZDE |
Informace na papíře ale nejsou všechno. Ne každý učitel je schopný dětem problematiku správně podat. "Podle výzkumů není schopen sexuální výchovu učit každý třetí pedagog. Je to třeba tím, že sám s tím má nějaké problémy, nedokáže to sdělit," míní Radim Uzel.
Podle něj se ale na každé škole najde jeden, dva osvícení pedagogové, kteří to dokáží. "V rámci svých osnov to může učit kdokoli, třeba matematik," myslí si odborník.
S informováním dětí by se mělo začít co nejdřív. Příručka obsahuje témata, která se mají probrat od prvního do posledního ročníku základek. Nejmenší se mají poučit o obezřetnosti vůči neznámým lidem, ti starší si zase osvětlí, jak se vyhnout manipulaci ze strany vrstevníků nebo sekt a médií.
Podle Petra Weisse ze sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se má se sexuální výchovou začít co nejdřív. "Už od školky by děti měly dostat základní informace. "Třeba že nikdo nemá právo na ně sahat, pokud to samy nedovolí. Měly by umět říkat ne."
Stejný pohled zastává i Radim Uzel. "Sexuální výchova by měla probíhat od narození do smrti," konstatoval lékař a ředitel Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu. Podle něj nejde jen o sdělování informací, ale děti si vytvářejí postoje ke dvěma hlavním tématům, prevenci sexuálních neocí a nechtěného těhotenství. A samozřejmě i ke vztahům.
Malé děti podle Uzla zajímá, jak přicházejí na svět. Prvňáci třeba vůbec netuší, že je matka kojila, protože jsou většinou jedináčky. Informovanost nejmenších zdůrazňuje stejně jako jeho kolega hlavně kvůli prevenci zneužívání.
Pro větší děti je zase důležitá osvěta pro zachování reprodukčního zdraví a jako prevence nechtěného těhotenství. "Stále u nás ročně zaznamenáváme pár třináctiletých těhotných," poznamenal Uzel s dovětkem: "Jak se říká, je lepší s prevencí začít o dva roky dříve než o pět minut později."
Rodiče se před vlastními dětmi stydí
Výchova v oblasti sexu ovšem není jen v kompetenci škol. O sexuální výchově by měli mluvit se svými dětmi především rodiče. Mužské a ženské vzory navíc stejně dítě nalézá většinou doma, ne v neosobním prostředí školy.
"V rodině i škole by měla jít ruku v ruce," myslí si Uzel. "Cizím dětem se to ale říká lépe než vlastním. Rodiče mají před vlastními dětmi ostych," konstatoval a s nadsázkou dodal: "Nejhorší je sexuální výchova v rodinách sexuologů. Buď si myslí, že je to všechno jasné, nebo jsou vysíleni problémy jiných lidí, že jim na vlastní rodinu nezbývá energie."
Považujete za dobrý nápad, aby učitelé mluvili o sexuální výchově už s prvňáky?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 20. dubna 2010. Anketa je uzavřena.
