Atifete Jahjagová promlouvá ke kosovskému parlamentu poté, co ji zvolil prezidentkou (7. dubna 2011)

Atifete Jahjagová promlouvá ke kosovskému parlamentu poté, co ji zvolil prezidentkou (7. dubna 2011) | foto: AP

Novou prezidentkou Kosova se stala bývalá policejní velitelka

  • 8
Novou prezidentkou Kosova se stala bývalá policejní velitelka Atifete Jahjagová. Parlament jejím zvolením ukončil krizi, která vypukla po verdiktu ústavního soudu. Únorová volba Behgjeta Pacolliho byla podle něj v rozporu s ústavou. Jahjagová bude v čele země dočasně, do dalších voleb.

Pro společnou kandidátku hlavních stran koalice a opozice hlasovalo 80 poslanců, protikandidátka Suzane Novoberdaliuová získala deset hlasů, dalších deset bylo neplatných. Poslanci za nacionalistickou stranu Sebeurčení! hlasování bojkotovali.

"Do včerejška jsem ani nesnila jít do vysoké politiky. Jsem ale připravena sloužit své zemi," řekla Jahjagová po složení přísahy. Jahjagové je 35 let, tedy jen o rok překračuje minimální věk stanovený pro hlavu státu. Za tři roky kosovské nezávislosti je už třetí hlavou státu. Jahjahová je vdaná, děti nemá.

Podle dohody hlavních koaličních a opozičních stran má Jahjagová stát v čele Kosova jen do změny systému voleb hlavy státu na přímé hlasování. Její mandát je tedy chápán jako zkrácený. Dohoda stran předpokládá, že Jahjagová bude v čele státu asi půl roku, během té doby se ústava změní a v roce 2013 už bude zvolen nový prezident přímou volbou.

Jahjagová je důvěrnicí Washingtonu, učila se u FBI

Do osmnácti měsíců od změny volebního zákona mají být uspořádány také nové parlamentní volby. Dohodu, jejíž dojednání zprostředkoval americký velvyslanec v Kosovu Chrostopher Dell, podpořil i vůdce opoziční LDK Isa Mustafa.

Podle agentury DPA je první žena v čele Kosova zřejmou důvěrnicí Washingtonu. Dosud vykonávala přes deset let čelné funkce ve vedení kosovské policie. Přitom vystudovala práva v Prištině a následně si zvyšovala kvalifikaci v USA, konkrétně ve federální kriminální ústředně FBI a při ministerstvu spravedlnosti.

Nebezpečí politické krize v Kosovu vyvolala nepovedená únorová volba Behgjeta Pacolliho prezidentem. Pacolli byl minulý týden nucen z funkce odejít, když jeho volbu označil za nezákonnou kosovský ústavní soud. Ten volbě vytkl, že Pacolli byl jediným kandidátem a že se volby účastnilo jen 67 poslanců z celkem 120 (přitom pouze 62 pro něj hlasovalo). Přítomno mělo být nejméně 80 poslanců, tedy dvě třetiny.

Pacolli znovu kandidovat nemohl, protože v takovém případě opozice opět hrozila volby bojkotovat, čili znemožnit. V budoucí přímé volbě hlavy státu se ale Pacolli o nejvyšší úřad bude moci ucházet.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue