Nečasovi ministři mají za úkol připravit ještě do konce roku změnu ústavy, podle které nebude opozice moci svrhnout vládu, aniž by existoval plán, kdo ji nahradí.
Kdyby návrh prošel, nemohla by se opakovat situace z loňského března. Tehdy se opozici podařilo vyjádřit nedůvěru Topolánkově vládě, i když neexistovala žádná alternativa, která by v zemi okamžitě převzala moc.
"Tato zkušenost je pro nás hlavním motivem, proč změnu ústavy prosazujeme. Odvolávat vládu a nemít přitom připravenu žádnou variantu, co by mělo být dál, je neodpovědné. Proto by mohl v Česku fungovat podobný model jako v Německu," říká nastupující ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Jako v Německu? Vláda tam padne zvolením nástupce kancléře
Podle německé ústavy může "Spolkový sněm vyjádřit nedůvěru kancléři pouze zvolením jeho nástupce, a to nadpoloviční většinou všech členů". Také proto mají němečtí ministři o poznání více klidu než jejich čeští kolegové.
V celé poválečné historii se tam hlasovalo o vyjádření nedůvěry pouze dvakrát, zatímco kabinet Mirka Topolánka čelil během pouhých tří let hned pěti pokusům.
Podle odborníka na ústavní právo Jana Kysely by nebylo složité podobnou pojistku dostat i do české ústavy. "Musely by na to samozřejmě navazovat i další změny. Změnila by se tím například role prezidenta při sestavování vlády," řekl.
Koalici chybí ve Sněmovně dva hlasy
Ke změně ústavy je však ve Sněmovně potřeba nejméně 120 hlasů, koalice jich má 118. A návrh musí podpořit i tři pětiny senátorů. Musela by tedy souhlasit i opozice. Ta se zatím k návrhu staví zdrženlivě, i když ne zcela odmítavě.
"Jednali bychom spíše o nějaké celkové systémové změně, odmítáme, aby se ústava měnila salámovou metodou," uvádí například komunistická poslankyně Zuzka Rujbrová. Podobně mluví i Lubomír Zaorálek z ČSSD. "Můžeme se o tom bavit, ale jsem velmi obezřetný. Rozhodně si nemyslím, že by to mohlo lehce projít. Na demokracii je přece nejdůležitější, že je možné politiky odvolat," uvedl.
Když v roce 2005 hrozil pád vlády Stanislava Grosse, hovořil Zaorálek opačně. Navrhoval podobnou změnu ústavy jako nynější koalice. "To byla jiná situace a určitě nehrozilo oslabení Sněmovny," vysvětluje to dnes Zaorálek.
Podle politologa Petra Justa by zavedení konstruktivního vyslovení nedůvěry, přineslo větší stabilitu českých vlád. "Situaci, kdy iniciátor vyslovení nedůvěry nemusí mít připraven následující krok, považuji za jeden z největších nedostatků současné ústavy," řekl.
Čtěte v úterní MF DNES
Nová Nečasova vláda vzbuzuje svými ambiciózními plány velké naděje u veřejnosti. Personální obsazení některých resortů a vzájemná řevnivost ohrožují jejich naplnění
