Nová Kaledonie svou mateřskou zemi nezapře. K snídani si lidé dávají croissanty, k obědu palačinky a odpoledne hrají pétanque. Mluví francouzsky a nakupovat chodí do hypermarketů neboli „hypermarchés“, píše list The Guardian.
Už brzo by se však trs ostrovů mohl ze seznamu francouzských zámořských území vymanit. Referenda, které skončilo v neděli v osm ráno SEČ, se nemohli dočkat především obyvatelé hornického městečka Thio. Francouzská státní společnost SLN tam začala těžit nikl už v roce 1880 a město celá léta platilo za klenot koloniální Francie.
Původní obyvatelé Nové Kaledonie Kanakové však tvrdí, že z bohatství získaného v horách kolem města nic nemají. Právě oni se proto chtějí od Francie odtrhnout. „V Thiu jsme přetrpěli 165 let vykořisťování a pořád žijeme v bídě. Kdybychom byli nezávislí, zisky z těžby by mohly patřit nám,“ říká na mítinku pár desítkám diváků zastánce nezávislosti Aurélien Calixte.
Francie říká, že až 60 procent příjmů z těžby zůstává na ostrovech, Kanakové to ovšem vidí jinak. V samotném městečku je nezaměstnanost až třicetiprocentní a téměř nikdo z místních nedodělal střední školu. Ostrovní stát se také potýká s vysokou mírou alkoholismu a kriminality mezi mladými.
Kanakové za nezávislost bývalé trestanecké kolonie začali bojovat už před čtyřiatřiceti lety. Protest tehdy přerostl v čtyřletou občanskou válku, která si podle francouzské stanice Europe1 vyžádala osmdesát obětí. Kanakové stáli proti „Kaldošům“, evropským osadníkům.
Dnes domorodci v Nové Kaledonii tvoří asi 40 procent z celkových 279 tisíc obyvatel. Zbytek jsou etničtí Evropané a potomci přistěhovalců z dalších asijských zemí a okolních pacifických území.
Ze všech zámořských území Francie požívají ostrovy v jihovýchodní Melanésii nejvyšší míru autonomie. Kanakům to však nestačí a přidávají se k nim i někteří potomci „Kaldošů“. Přesto se úspěch plebiscitu nečeká. V referendu se mohlo vyjádřit zhruba 175 tisíc Kaledonců a podle odhadů bude většina proti nezávislosti.
Referendum začalo v sobotu ve 22:00 SEČ (neděle 08:00 místního času) a skončilo v neděli v 08:00 SEČ (18:00 místního času). Pokud voliči nezávislost odmítnou, může podle smlouvy z roku 1998 Nová Kaledonie uskutečnit do roku 2022 ještě další dvě hlasování.
Vyhlášení nezávislosti by mohlo vést k napětí a střetům mezi Kanaky a silně pravicovými etnickými Evropany, kteří na souostroví žijí. Francouzský nacionalismus je mezi potomky Evropanů na Nové Kaledonii velmi silný.
Žádná amnestie pro vrahy. Macron na Korsice mírní touhy po větší autonomii |
V loňských prezidentských volbách zde volilo soupeřku Emmanuela Macrona Marine Le Penovou až 30 procent evropských obyvatel. Stávající hlava státu tam v prvním kole získala pouhých 12 procent hlasů.
Poslední územní ztráty zaznamenala Francie v 70. a 80. letech 20. století. V roce 1977 se od ní odpojilo africké Džibutsko a v roce 1980 vyhlásil samostatnost melanéský ostrov Vanuatu.
Legenda ke grafice:
Korsika administrativně patří k pevninské, takzvané Metropolitní Francii. Francouzská zámořská území se pak dělí podle toho, do jaké kategorie patří. Réunion, Martinik či Guadeloupe jsou takzvaná Zámořská Francie neboli „Département et région d’outre-mer“ (DOM).
Francouzská Polynésie nebo Svatý Martin jsou Zámořská společenství čili „Collectivité d’outre-mer“ (COM). Zvláštní status má Nová Kaledonie, která je „Collectivité sui generis“.
Pod souhrnnou zkratkou TAAF se pak skrývá francouzská část Antarktidy spolu s několika skupinami ostrovů. Těmi jsou Ostrovy Svatý Pavel a Amsterdam, Crozetovy ostrovy, Kerguelenovy ostrovy a Roztroušené ostrovy. Přímo pod správu francouzského prezidenta pak spadá neobydlený Clippertonův ostrov.
Francouzská území ve světě
