Prvním velitelem brigády byl jmenován slovenský plukovník Mikuláš Regula. Čtyřiačtyřicetiletý Regula byl podle náčelníka generálního štábu Milana Cerovského vybrán na základě vojenských zkušeností a jazykových znalostí.
"Plukovník Regula je rovněž absolventem americké školy generálního štábu," řekl Cerovský.
Protože dohoda zavazuje, aby velitel jednotky byl v hodnosti generála, vedení slovenského resortu obrany podle Cerovského požádá v nejbližších dnech prezidenta Slovesnké republiky, aby byl do této hodnosti povýšen.
Jak u slavnostního nástupu velitelství brigády na topolčianském náměstí řekl slovenský ministr obrany Jozef Stank, myšlenka vzniku mnohonárodní brigády vzešla na jaře uplynulého roku od polského ministra obrany. "Brigáda se dvěma zeměmi, které už jsou součástí NATO, navíc se sídlem na Slovensku, nám otevírá prostor pro společné obranné plánování," řekl ministr a zdůraznil význam jednotky pro Slovensko jako kandidáta na členství v alianci.
Slavnostního aktu se kromě ministrů obrany tří zainteresovaných zemí zúčastní i jejich resortní kolega z Maďarska a 51 českých, 49 polských a stejný počet slovenských vojáků. Maďarský ministr obrany byl pozván jako host.
"Společná mnohonárodní brigáda má zvýšit schopnost zúčastněných zemí přispět k řešení krizových situací a překonávání konfliktů v mezinárodním prostředí, jakož i pomoci v přípravě Slovenska na členství v Severoatlantické alianci. Brigáda bude připravena zúčastnit se mezinárodních operacích pod vedením NATO a EU v souladu s Chartou OSN a s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran," uvádí se v tiskovém prohlášení slovenského ministerstva obrany.
Brigáda bude složena z velitelství, štábu a tří operačních jednotek. Počet členů štábu nepřevýší 22 vojáků: deset Slováků, šest Čechů a šest Poláků. Důstojníci ve funkcích budou po dvou letech obměňováni. Kompletní organizační struktura velitelství a štábu bude mít 62 osob.
Prvního slovenského velitele vystřídá v čele jednotky po dvou letech velitel brigády z Polska, poté z České republiky.
Národní jednotky brigády budou dislokovány na vlastním území. Brigáda o síle asi 2500 mužů by měla být schopna nasazení v letech 2004-2005. Předpokládá se, že Slováci do jednotky vyšlou elitní prapor rychlého nasazení z Martina, Polsko bude reprezentovat prapor horských střelců a Českou republiku zřejmě dělostřelecký oddíl.
Podle plánu se příští rok vyčlení brigádní jednotky a do konce roku 2005 se uskuteční výcvik, včetně účasti na cvičeních vyčleněných jednotek armád Slovenska, České republiky a Polska. V témže roce by brigáda měla dosáhnout plné pohotovosti k plnění úkolů.
Ke vzniku brigády měla výhrady poslanceká sněmovna. Až po značných komplikacích se podařilo vládě premiéra Miloše Zemana získat souhlas poslanců. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jiří Payne (ODS) varoval, že vznikem brigády Česko politicky překračuje rámec Severoatlantické smlouvy. Payne soudí, že vznik brigády neodpovídá fungování NATO.
Souhlas s dohodou o vzniku česko-polsko-slovenské brigády nakonec vyslovilo ze 103 přítomných poslanců 55, přičemž nutný byl souhlas nejméně 52 zákonodárců. Dohodu podpořila většina sociálních demokratů a jedinci z většiny dalších poslaneckých klubů.
"Plukovník Regula je rovněž absolventem americké školy generálního štábu," řekl Cerovský.
Protože dohoda zavazuje, aby velitel jednotky byl v hodnosti generála, vedení slovenského resortu obrany podle Cerovského požádá v nejbližších dnech prezidenta Slovesnké republiky, aby byl do této hodnosti povýšen.
Jak u slavnostního nástupu velitelství brigády na topolčianském náměstí řekl slovenský ministr obrany Jozef Stank, myšlenka vzniku mnohonárodní brigády vzešla na jaře uplynulého roku od polského ministra obrany. "Brigáda se dvěma zeměmi, které už jsou součástí NATO, navíc se sídlem na Slovensku, nám otevírá prostor pro společné obranné plánování," řekl ministr a zdůraznil význam jednotky pro Slovensko jako kandidáta na členství v alianci.
Slavnostního aktu se kromě ministrů obrany tří zainteresovaných zemí zúčastní i jejich resortní kolega z Maďarska a 51 českých, 49 polských a stejný počet slovenských vojáků. Maďarský ministr obrany byl pozván jako host.
"Společná mnohonárodní brigáda má zvýšit schopnost zúčastněných zemí přispět k řešení krizových situací a překonávání konfliktů v mezinárodním prostředí, jakož i pomoci v přípravě Slovenska na členství v Severoatlantické alianci. Brigáda bude připravena zúčastnit se mezinárodních operacích pod vedením NATO a EU v souladu s Chartou OSN a s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran," uvádí se v tiskovém prohlášení slovenského ministerstva obrany.
Brigáda bude složena z velitelství, štábu a tří operačních jednotek. Počet členů štábu nepřevýší 22 vojáků: deset Slováků, šest Čechů a šest Poláků. Důstojníci ve funkcích budou po dvou letech obměňováni. Kompletní organizační struktura velitelství a štábu bude mít 62 osob.
Prvního slovenského velitele vystřídá v čele jednotky po dvou letech velitel brigády z Polska, poté z České republiky.
Národní jednotky brigády budou dislokovány na vlastním území. Brigáda o síle asi 2500 mužů by měla být schopna nasazení v letech 2004-2005. Předpokládá se, že Slováci do jednotky vyšlou elitní prapor rychlého nasazení z Martina, Polsko bude reprezentovat prapor horských střelců a Českou republiku zřejmě dělostřelecký oddíl.
Podle plánu se příští rok vyčlení brigádní jednotky a do konce roku 2005 se uskuteční výcvik, včetně účasti na cvičeních vyčleněných jednotek armád Slovenska, České republiky a Polska. V témže roce by brigáda měla dosáhnout plné pohotovosti k plnění úkolů.
Ke vzniku brigády měla výhrady poslanceká sněmovna. Až po značných komplikacích se podařilo vládě premiéra Miloše Zemana získat souhlas poslanců. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jiří Payne (ODS) varoval, že vznikem brigády Česko politicky překračuje rámec Severoatlantické smlouvy. Payne soudí, že vznik brigády neodpovídá fungování NATO.
Souhlas s dohodou o vzniku česko-polsko-slovenské brigády nakonec vyslovilo ze 103 přítomných poslanců 55, přičemž nutný byl souhlas nejméně 52 zákonodárců. Dohodu podpořila většina sociálních demokratů a jedinci z většiny dalších poslaneckých klubů.
