Příčiny Požár byl zřejmě neúmyslný
Požár katedrály vypukl v pondělí před 19. hodinou SEČ. S plameny bojovalo na místě kolem 400 hasičů. Požár se podařilo v úterních dopoledních hodinách zcela uhasit. Podle úřadů měl požár zřejmou souvislost s pracemi na renovaci katedrály, kterou budova v současné době prochází. Francouzská prokuratura později upřesnila, že podle předběžných zjištění vznikl neúmyslným zaviněním.
Podle francouzských médií byl zásah komplikovaný, protože proud vody nedosahoval až k vrcholu budovy. Budova je sedmdesát metrů vysoká. Hasiči navíc nemohli s plameny bojovat ze vzduchu za pomoci letadel. To mohlo vést ke zhroucení celé konstrukce, varoval předtím na Twitteru francouzský úřad civilní obrany.
Škody Chrám je bez střechy
Pařížskou katedrálu Notre-Dame byla rozsáhlým požárem vážně poškozena. Ještě v pondělí ve večerních hodinách uvedl náměstek francouzského ministra vnitra Laurent Nuñez, že se stavbu možná nepodaří zachránit vůbec.
Hasičům se nakonec povedlo oheň uhasit a ke zborcení zdí nedošlo. Slavná stavba ale přišla o dvě třetiny střechy, kde byly dřevěné krovy ze 13. a 19. století, a zřítila se i její štíhlá prostřední věž. Požár poničil také jednu z ikonických hranatých věží z přední části katedrály. Zničena byla kvůli velkému žáru zřejmě i část vzácných skleněných vitráží, které byly neoddělitelnou součástí světoznámé památky.
Co přežilo Obvodové zdi zůstaly
„Můžeme považovat strukturu Notre-Dame za zachráněnou a zachovanou v plném rozsahu,“ oznámil v pondělí pozdě večer generál Jean-Claude Gallet, velitel brigády hasičů v Paříži. I když situace potom co oheň nabral na síle vypadla beznadějně, gotické klenby i obvodové zdivo katastrofu přežily. Budova katedrály zůstala tedy zachována, jak bude ale její další osud vypadat, budou ještě muset posoudit statici. Požár v pořádku přečkalo i rozetové vitrážové okno na severní fasádě.
Nový hrdina Paříže otec Fournier
Obavy památkářů se upínaly také k interiéru. Notre-Dame totiž není jen unikátním příkladem gotické architektury, ale jsou v ní umístěné také významné křesťanské artefakty. Trezor budovy ukrýval mimo jiné cennou Nejsvětější svátost a Kristovu trnovou korunu která, jak věří katolíci, byla položena na hlavu Ježíše Krista těsně před ukřižováním. Koruna se podle se podle webu katedrály skládá z věnce o průměru 21 centimetrů a z propletených větviček, na kterých byly trny, svázaných zlatými nitěmi.
O záchranu trnové koruny a Nejsvětější svátosti se zasloužil statečný otec Fournier, který i přes nebezpečí, které mu hrozilo neváhal, a cenné artefakty vynesl z hořící budovy ven. Úřady potvrdily, že se podařilo zachránit také roucho svatého Ludvíka.
Umělecká díla Bilance zatím není jasná
Katedrála byla také domovem několika důležitých uměleckých děl. Ve svatyni byla socha Madony s dítětem z poloviny 14. století. Za oltářem se nachází monumentální Pieta, kterou vytvořil sochař Nicolas Coustou v letech 1712 až 1728 na zakázku Ludvíka XIV.
Sdružení pařížských zlatníků mezi léty 1630 až 1707 darovala katedrále každého 1. května obraz na velkém plátnu. Z těchto 76 velkých „májových“ pláten se při požáru 13 nacházelo v různých kaplích katedrály.
V jedné z kaplí visí také cenné Navštívení Panny Marie, které namaloval malíř Jean Jouvenet (1716) jako mistrovské dílo osmnáctého století. Zachráněná umělecká díla byla převezena na pařížskou radnici.
Minulý čtvrtek bylo 16 měděných soch zobrazujících 12 apoštolů a čtyři evangelisty odvezeno z věže katedrály k opravě, a tak unikly pohromě.
Větší část cenných uměleckých a liturgických předmětů se z hořícího chrámu Notre-Dame podařilo zachránit, řekl v úterý stanici LCI ministr kultury Franck Riester. Osud mnoha artefaktů je však stále neznámý, podle francouzských novinářů se dosud neví, jestli a jak plameny poškodily varhany, sousoší Piety na hlavním oltáři nebo zvony. Nejsou ani zprávy o tom, zda spolu s trnovou korunou byly z hořící stavby vyneseny i další uctívané relikvie jako například úlomek z Kristova kříže a hřeb. Nikdo dosud nepotvrdil ani to, zda je v pořádku socha Madony s dítětem ze 14. století či portrét Tomáše Akvinského ze 17. století.
Pomoc z Česka Zázemí a peníze
Pomoc prostřednictvím svých restaurátorských dílen a ateliérů je připraven poskytnout Pražský hrad, napsal Macronovi prezident Miloš Zeman. Nabídku pomoci, včetně finanční, avizoval i premiér Andrej Babiš. Ministr kultury Antonín Staněk už v pondělí nabídl pomoc českých odborníků při obnově chrámu a dnes uvedl, že jeho úřad chystá veřejnou sbírku.
Pomoc z Francie i ze světa Přislíbené jsou miliardy
Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejnosti slíbil, že katedrála bude obnovena a že chystá vyhlášení mezinárodní sbírky. Nabídky konkrétní pomoci, včetně finančních příspěvků, přichází do Paříže z celého světa. Asistenci v podobě expertů nabídl například Vatikán i Česko.
Finance přislíbili i významní francouzští podnikatelé. Například rodina Arnaultových a její koncern LVMH oznámily, že věnují 200 milionů eur. Sto milionů eur chce darovat energetická společnost Total a stejnou částku nabídl i miliardář François-Henri Pinault, šéf mezinárodní skupiny Kering.
Také šéf europarlamentu Antonio Tajani vyzval europoslance, aby na rekonstrukci přispěli denním platem. Pokud apelu uposlechne všech 751 europoslanců, shromáždí asi 330 000 eur (kolem 8,4 milionu korun).
Newyorská nezisková organizace French Heritage Society, která se věnuje ochraně francouzských architektonických a kulturních pokladů, spustila v pondělí internetové stránky s cílem získat peníze na obnovu katedrály.
Na internetových stránkách pro organizování pomoci dobrovolných dárců GoFundMe bylo v pondělí zahájeno více než 50 kampaní na pomoc v souvislosti s požárem katedrály, uvedl mluvčí provozovatele stránek John Coventry.
Generální tajemnice UNESCO Audrey Azoulayová uvedla, že světová kulturní organizace poskytne Francii pomoc, aby „zachránila a zrenovovala toto nedocenitelné dědictví“.
Podle restaurátorů a památkářů, bude rekonstrukce katedrály trvat možná i déle než deset let. Obnovu takto významné stavby ze středověku nelze uspěchat a důležité bude maximálně využít původní technologie.
Gotický unikát Miliony turistů ročně
Katedrála, známá také jako Chrám Matky Boží, patří k symbolům Paříže a jednomu z nejkrásnějších příkladů gotické architektury vůbec. Její základní kámen položili na ostrově Île de la Cité na řece Seině na jaře roku 1163 během návštěvy papeže Alexandra III. ve městě, přesné datum je ovšem neznámé. V té době se ovšem už několik let stavělo, budování svatostánku, jehož vznik inicioval pařížský biskup Maurice de Sully, pak trvalo téměř dvě staletí, až do roku 1345. Každý den ji podle dostupných údajů navštívilo přes 35 000 lidí.
