Ale co když člověk nechce zlo ve velkém ani v malém? Kdo ví, jak to malé vyroste, začne-li sát z bradavky moci? A ostatně: sníst ze zelených salámů ten méně zelený není nic zdravého.
Jiná volební pověra: Kdo nevolí, nemá po volbách právo mluvit do věcí. Nevolils, mlč! I to je nosní bulík.
Když někdo nevolil, neztratil přece jako svobodný člověk ani fakticky, ani morálně právo kritizovat ty, které volili ostatní. Proč by nemohl žádat, aby se vláda či opozice chovaly jinak?
Nevolit nedávno - teď už, věřme, kdysi - znamenalo doopravdy dát prostor lidem "starých časů". Nyní již sotva.
Tím, že někdo nejde volit, nečiní nic špatného. Takové podsouvání je třetí bulík na nose. O exulantech se říkávalo, že volili nohama. Jsme už o kus dál. Kdo nenajde uspokojení v žádném z nabízených, nemusí utíkat. Volí nevolením.
Je na politicích, aby si přebrali, proč nevolil. On nevolbou nic nedobrého neudělal. Oni před ní asi ano. Což platí i o těch komunistech. Když ostatní dříve s tím nic neudělali nebo pořádně nepřesvědčili, ať nyní nevyhrožují.
