„Bohužel se geopolitické okolnosti v posledních letech výrazně změnily, a to špatným směrem. Na východě máme čím dál méně předvídatelného souseda, který posiluje svůj armádní potenciál a ukazuje ochotu použít vojenskou sílu coby politický nástroj,“ uvedla premiérka Solbergová.
Norská premiérka Erna Solbergová
Vzápětí přiznala, že oním sousedem myslela Rusko. „Náš plán je ovlivněn něčím, co považujeme za největší vojenské ohrožení ze strany ruské armády. Mají více raket dlouhého doletu, a proto musíme zvýšit naši vzdušnou obranu,“ uvedla premiérka podle serveru Norway Today.
Člen NATO proto podle serveru France24 plánuje nákup dvaapadesáti stíhaček F-35 a nových hlídkových letounů, které by měly nahradit zastarávající protiponorkové stroje P-3 Orion. Získat chce také čtyři ponorky.
Podívejte se na stíhačky F-35 v akci:
9. července 2014 |
Výdaje na obranu se zvýší o 165 miliard norských korun
„Nemůžeme považovat svou svrchovanost, svá práva a své svobody za dané. Tato rychlá změna nám také připomněla, že je příliš pozdě připravovat se na krizi, jakmile už je tady. Musíme udělat správná rozhodnutí a investice už dnes, abychom zajistili, že budeme mít potřebné schopnosti ke střetu s jakoukoliv budoucí hrozbou,“ navázala na premiérku ministryně obrany Eriksen Søreide podle webu Norway.org.
V příštích dvaceti letech Norové posílí svůj rozpočet na obranu o 165 miliard norských korun (495 miliard českých korun). Je to však o patnáct miliard méně, než loni požadoval velitel norské armády Haakon Bruun-Hanssen.
Peníze navíc Norsko ve výdajích na obranu přiblíží ke dvěma procentům HDP, která NATO požaduje, ani tak jich však nedosáhne. Solbergová rozhodnutí podle Norway Today popsala jako „historický závazek vůči obraně, největší od konce studené války“ a dodala, že se současná vojenská moc Norska nehodí pro nynější geopolitickou situaci.
Návrh menšinové pravicové vlády musí ještě schválit parlament, a může se tedy ještě změnit.
