Manshaus loni v srpnu zastřelil svou sedmnáctiletou nevlastní sestru v jejich domově ve městě Baerum čtyřmi ranami. Tři mířily do hlavy a jedna do hrudníku. Dívka měla čínské předky - manželka Manshausova otce ji totiž adoptovala z Číny.
Téhož dne vtrhl Manshaus, který podle svých slov sestru zavraždil z rasistických důvodů, se střelnými zbraněmi do mešity na předměstí norské metropole Osla, podle vyšetřovatelů „s cílem pozabíjet co nejvíce muslimů“.
Vypálil několik ran, ale nikoho vážně nezranil a přítomným se ho podařilo přemoci. Policie dospěla k závěru, že jednal sám.
Obžaloba, která muže považuje za „mimořádně nebezpečného člověka“, navrhovala, aby Manshaus dostal trest odnětí svobody ve výši jednadvaceti let. Soud jí výší trestu vyhověl. Zároveň stanovil, že se muž z vězení nedostane dříve než za čtrnáct let. Norské právo nezná jednorázový trest doživotního vězení.
Do mešity se loni Manshaus vydal oblečený do neprůstřelné vesty a s helmou, na které měl videokameru. Podle norských médií se inspiroval teroristickým útokem ultrapravicového radikála na Novém Zélandu Brentona Tarranta, který v březnu 2019 zaútočil na dvě mešity ve městě Christchurch. Zavraždil 51 lidí.
Nor obviněný z terorismu se cítí nevinný. Bránil jsem evropský národ, tvrdí |
Manshausův čin připomíná i skutek norského pravicového extremisty Anderse Breivika, který v roce 2011 zabil v Oslu a na ostrově Utöya 77 lidí. Breivik si v současnosti odpykává trest vězení jednadvaceti let s možností prodloužení.
Všichni, kdo chtějí rozumět motivu mého jednání, si musí přečíst Tarrantův manifest, prohlásil Manshaus v květnu před soudem. Na dotaz prokurátora Jense Överberga, zda by zabil stejný počet lidí jako Tarrant, kdyby k tomu měl příležitost, odpověděl obviněný kladně. Svých činů prý nelituje.
Před soudem Manshaus rovněž mluvil o druhé světové válce a začal popírat holokaust, který označil za mýtus. Po zhruba čtvrthodině ho soudkyně Annika Lindströmová přerušila.
