„Kdyby si premiér dupnul a chtěl o tom případu jednat, tak si myslím, že se to dá vyřešit,“ uvedl k případu dětí Evy Michalákové europoslanec Tomáš Zdechovský. „Vždyť jsme směšní, i v evropském a světovém měřítku. Tím, že neděláme nic pro naši občanku, jak se na nás budou koukat lidi v jiných zemí. Musíme ukázat, že české občanství není jen kus papíru,“ doplnil.
Podle Zdechovského je potřeba ukázat soudržnost a Michalákové se zastat. „Na začátku se k nám norští politici stavěli velmi ostentativně, po čtyřech letech systematické práce nám radí, povzbuzují, abychom se postavili za práva naší občanky,“ dodal europoslanec.
„V nejbližších dnech se společně s petičním výborem obrátíme na pana premiéra. V dopise bude zmínka o nových skutečnostech,“ navázala advokátka Michalákové Dora Boková. Obrátit se na kancelář prezidenta nevylučuje.
Podle Bokové soud Michalákové odebral rodičovská práva i z důvodu jejího vystupování v médiích v souvislosti s celou kauzou. „Ona šla do médií, až když cítila, že to, co Barnevern říkal, byla naprostá lež. Od začátku věděla, že děti jí dříve či později odeberou,“ zastal se Michalákové Zdechovský.
Kdyby byly důvody pro nepřijetí, tak už se objevily
Michaláková se kvůli odebrání dětí obrátila i na Evropský soud pro lidská práva. „Stále čekáme, ještě ani nemáme rozhodnutí o tom, jestli stížnost byla přijata nebo nebyla,“ uvedla Boková. To, že soud ještě nerozhodl o přijetí stížnosti, si Boková vykládá nadějně. „Kdyby tam byly důvody pro nepřijetí, tak už se dle mého názoru objevily,“ vysvětlila Boková.
Stejně to vidí i Zdechovský. „Když je stížnost odmítnuta, tak je to většinou v rámci půl roku,“ dodal (jak dlouho to může trvat, čtěte zde).
Kdyby Evropský soud pro lidská práva rozhodl v neprospěch Michalákové, podle Bokové existuje možnost opětovně žádat o svěření dětí do péče. „Obávám se ale, že ta argumentace by nebyla tak zásadní,“ řekla Boková. V případě úspěchu před soudem by pak Norsko mohlo obnovit kontakt mezi Michalákovou a dětmi. Teď se s dětmi Michaláková nemůže vídat vůbec.
Kdyby posudek připuštěn byl, mohlo to dopadnout jinak
Norské úřady odebraly manželům Michalákovým jejich dva syny v květnu 2011. Nyní jí svitla nová naděje. Tamní úřad na ochranu dětí Barnevern se rozhodl projednat některé případy odebraných dětí, v nichž figuroval psychiatr Jo Erik Brøyn, který spolurozhodoval i v případu Michalákových. Letos v dubnu byl totiž odsouzen k necelým dvěma letům vězení za stahování dětské pornografie. Michaláková proto bude usilovat o obnovení řízení.
Advokátka je přesvědčená, že odsouzený psychiatr ovlivnil rozhodnutí o odebrání dětí Michalákové. „Tento psychiatr byl jedním z členů komise, která posuzovala znalecký posudek českého psychologa Šturmy, který vypracoval pro účely řízení v Norsku,“ komentovala Boková.
Posudek pak nebyl k soudu připuštěn. „Kdyby připuštěn byl, mohlo se na celou věc nahlížet jiným způsobem,“ doplnila. Žádné fyzické násilí na dětech podle Bokové ze strany Michalákové prokázáno nebylo.
D. a D. Michalákovi se narodili v Norsku v letech 2005 a 2008. Oba chlapci i jejich rodiče mají české občanství. Kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání je norská sociální služba manželům Michalákovým v roce 2011 odebrala. Od té doby vyrůstají chlapci u pěstounů. Svého mladšího syna Eva Michaláková viděla naposledy v srpnu 2015, staršího před více než třemi lety.
Každé z dětí je v současnosti v jiné pěstounské rodině. Podle Bokové se mohou chlapci vídat každé tři týdny, žádné potvrzení však čeští rodiče od Barnevernu nemají.