Na počátku byl jen stručný televizní šot, ve kterém informaci o zadržení Škrlové přinesla norská veřejnoprávní televize NRK. Poté se ale do Norska začaly dostávat zprávy o tom, jak se Škrlová původně vydávala za českou "Aničku". A zájem o kauzu rostl.
"Velký prostor tomuto tématu věnovaly například list Verdens Gang nebo server Nettavisen," vylíčila iDNES.cz česká konzulka v Oslu Kateřina Stašková.
Obsáhlou analýzu "případu Škrlová" přinesl třetí největší norský deník Dagbladet. Norští novináři se pozastavovali hlavně nad tím, jak se vůbec mohla Škrlová za třináctiletého chlapce tak dlouho vydávat.
Škrlová jako třináctiletý Adam navštěvovala školu v Oslu. "Ano, když se na to podíváme zpětně, byl zvláštní - ale děti v tomto věku jsou každé jiné. Mohou mít určité mužské i ženské projevy," řekla ředitelka školy Ingjerd Eriksenová listu Dagbladet.
"Pro mě byl Adam dítě v krizi – stranící se ostatních, vystrašené, které potřebovalo velkou podporu a pomoc," citoval list ředitelku.
"Adam" prý ale přilnul k některým učitelům a vynikal v počtech a ve hře na klavír. Z později pochopitelných důvodů však nechtěl chodit na tělocvik.
Škrlová mátla norské učitele, policisty i sociální úřad po čtyři měsíce. Nakonec se jí stal osudným její útěk z norského dětského centra 16. prosince. Do 4. ledna bylo pátrání po ní velmi složité, norské zákony totiž kladou velký důraz na ochranu osobnosti a nebylo možné zveřejnit její fotografii.
Policie však nakonec došla k závěru, že ztracený "Adam" může být v nebezpečí a 4. ledna snímek Škrlové s oholenou hlavou zveřejnila. "V severonorském Tromso ji podle fotografie hledaného Adama poznala jedna z pasažérek na osobní lodi," uzavírá list Dagbladet.
