Dokumenty přístupné na internetových stránkách národního archivu ukazují, že fašistická strana Vidkuna Quislinga, která řídila zemi během okupace v letech 1940 až 1945, požadovala přidělení území kolem přístavu Murmansk v Severním ledovém oceánu, které bylo svým způsobem v dosahu od historického území Norska.
Později, když Berlín nereagoval, žádala jiná území na Ukrajině či v Bělorusku. Ve všech případech to zdůvodňovala nacistickou teorií o nutnosti získat "lebensraum" (životní prostor) pro germánskou rasu.
Z asi pěti tisíc dosud málo známých dokumentů týkajících se druhé světové války, zveřejněných k 70. výročí nacistické invaze do Norska zahájené 9. dubna 1940, se jich ambicí norských fašistů získat vlastní "lebensraum" týká 281, poznamenává agentura AFP. Většina jich vznikla roku 1941, kdy se po vpádu wehrmachtu do SSSR zdálo, že válka bude krátká.
"Quislingovi lidé rozpoutali ostrou kampaň s cílem přesvědčit německé nacistické orgány, aby přijaly myšlenku území pod norskou správou v očekávání, že Sovětský svaz bude rychle poražen," vysvětluje internetová stránka archivu. Norští fašističtí ministři se dokonce vydali na obsazenou Ukrajinu, aby stanovili vhodné území.
"Dokumenty tak prokazují, v jaké míře norská okupantská vláda úzce spolupracovala s nacistickým Německem na plánech genocidy na evropském východě," řekl představitel studijního střediska holokaustu v Oslu Terje Emberland.
Šéf SS Heinrich Himmler ale neměl vůbec v úmyslu přenechávat nějaká dobytá sovětská území Norsku. Ve svých plánech upřednostňoval představu používat Nory jako "ozbrojené farmáře" v neklidných či přifrontových územích, dodal Emberland. Nacisté však dobytá území ztráceli a v roce 1944 z nich byli definitivně vytlačeni. Rudá armáda začala Němce vytlačovat i ze severního Norska, jehož část dobyla.
Po válce byl fašistický předák Vidkun Quisling odsouzen za velezradu a 24. října 1945 popraven. Jeho jméno se stalo synonymem zrádce v mnoha jazycích.
