Vedení zoo tvrdí, že chování lední medvědice Vilmy je u šelem ve volné přírodě běžné. "Dravá zvířata se vyznačují tím, že svá mláďata sežerou, jestliže trpí nemocí nebo jsou slabá," řekl ředitel norimberské zoo Dag Encke.
Medvíďata v Norimberku přestala před několika dny kňučet, což si chovatelé vyložili jako znamení, že nestrádají. Když se ale před pondělním polednem nervózní Vilma poprvé od narození mláďat objevila u posuvných vrat svého chovného boxu, po medvíďatech nebylo ani stopy.
Zoologická zahrada přitom podle Enckeho dodržela doporučení evropského programu chovu zvířat (EEP), podle něhož se má chovný prostor kontrolovat nejdříve šest týdnů po narození mláďat.
Ochránci zvířat ale zahradě smrt mláďat vyčítají. Medvíďata, která se narodila v listopadu, bylo podle nich možné zachránit.
"Mohli zasáhnout dříve," řekl na adresu zoo šéf německého svazu ochránců přírody Thomas Schröder. Zároveň zdůraznil, že ochránci přírody ze zásady chov ledních medvědů v zajetí odmítají. Když už je ale nějaké zařízení chová, přebírá za ně "etický závazek", vysvětlil Schröder.
Medvídě "odvedle" se možná stane dalším Knutem
Vedení norimberské zoo se po ztrátě dvou medvíďat rozhodlo neriskovat. Chovatelé odebrali a začali uměle vyživovat mládě, které ve vedlejším výběhu přivedla v polovině prosince na svět medvědice Vera.
Medvídě, odebrané Veře, je sice "zdravé a znamenitě živené," ale vedení zoo se začalo obávat projevované nervozity medvědice. Norimberské medvídě zatím nemá jméno a hlavně prý teď potřebuje klid.
Podobný krok udělali před více než rokem pečovatelé v zoologické zahradě v Berlíně. O medvídka Knuta se tehdy přestala starat jeho matka. Medvídě naproti pesimistickým prognózám vyrostlo, stalo se miláčkem návštěvníků zoo a médií a nedávno oslavilo první narozeniny. - více zde
