Pozoruhodné nebeské divadlo bude připomínat cirrovitá oblaka (jemné mraky ve velké výšce). Už i pohled malým dalekohledem ale odhalí, že jsou ještě mnohem jemnější a vláknitější.
"Nejde o typické oblaky (které se nacházejí v troposféře maximálně 12 km nad úrovní moře), ale vrstvy Sluncem nasvícených ledových krystalků vysoko v mezosféře, konkrétně ve výšce kolem 80-85 km nad Zemí," uvedl na webu Astro.cz astronom Horálek.
|
Úkaz tvoří krystalky ledu ve výšce 80-85 km, které zespoda nasvítí Slunce nebo i Měsíc. |
Nejlepší období pro pozorování útvarů podle něj bude v červnu a první polovině července, kdy Slunce v noci neklesne více než 17 stupňů pod obzor.
Nasvítí tak ledové krystaly zespoda, díky čemuž budou pozorovatelné. Světle modré až stříbřité "pavučiny" na obloze budou podle situace pozorovatelné desítky minut až hodiny.
"Výška úkazu zvaného NLC (Noctilucent Cloud) nad obzorem nepřesáhne 35 stupňů, na bezoblačné obloze se mohou rozkládat v rádiu i více než 60°," doplnil Horálek.
Foto Astro.cz
Nasvícené částečky ledu ve výšce kolem osmi desítek kilometrů nad Zemí jsou pozorovatelné jen okolo letního slunovratu, kdy se jinak kolísající teplota v této výšce ustálí na asi -130 °C. Led se tvoří z vodních par a zřejmě i štěpením metanu slunečním zářením. V posledních letech se NLC vyskytuje častěji, což některé vědce vede k úvaze, že na úkaz má vliv oteplování klimatu.
Úkaz se také objevuje častěji, když je nízká sluneční aktivita - i tato podmínka je v těchto měsících splněna. - čtěte Sluneční aktivita proti očekávání neroste
