Podle Švédské královské akademie věd, která cenu uděluje, se oběma vědcům podařilo dokázat, že extrémně tenká vrstva uhlíku o tloušťce pouhého jednoho atomu má výjimečné vlastnosti z říše kvantové fyziky.
GrafenGrafen v současnosti představuje nejtenčí a zároveň nejpevnější materiál na světě. Je výborným vodičem elektrického proudu, nejlepším známým vodičem tepla a je propustný pro světlo. Do budoucna by mohl být využit například pro výrobu některých elektronických součástek, zejména velmi rychlých tranzistorů. Mohl by také posloužit při studiu podmínek panujících v blízkosti černých děr. |
Vědci grafen získali z obyčejné tuhy. "Každý, kdo něco psal obyčejnou tužkou, s ním má zkušenost, a je možné, že při psaní na papíře ulpěla jen jedna vrstva atomů, grafen," uvedla švédská akademie věd.
Oba původem ruští vědci bádají na univerzitě v britském Manchesteru. Součástí prestižního ocenění je odměna ve výši deset milionů švédských korun (zhruba 26,5 milionu korun českých). Obnos si oba vědci mezi sebe rozdělí.
Jednapadesátiletý Geim má nizozemské občanství, šestatřicetiletý Novoselov přijal britské občanství.
Před osmi lety získal Antinobelovku
Oba vědci si cenu převezmou na slavnostní ceremonii předávání Nobelových cen 10. prosince, v den 114. výročí úmrtí zakladatele ocenění, švédského chemika Alfreda Nobela.
Zajímavostí je, že André Geim v roce 2000 získal i takzvanou Antinobelovku. Humornou cenu, kterou udělují na Harvardu za bizarní objevy, obdržel Geim ještě jako pracovník Nijmegenské univerzity v Nizozemí za výzkum žab levitujících nad magnetickým polštářem.
Loni Nobelovu cenu za fyziku dostali vědci, kteří umožnili vznik současné podoby internetu a digitální fotografie. Charles Kao ji získal za objev, jak optickými vlákny rychle přenášet data na velké vzdálenosti, a George Smith s Willardem Boylem za vynález čipu, který je základem všech digitálních fotoaparátů.