Závěry vyplývají z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který oznámil finančnímu úřadu podezření na porušení rozpočtové kázně za 67 milionů korun. Vyjádření ústavu, jejímž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví, zjišťujeme.
Nedostatky se podle NKÚ týkaly nákupů speciálního zdravotnického materiálu pro přístroje na testování HIV a virových hepatitid. Ústav od roku 2006 odebíral od dodavatele jednoho z přístrojů zdravotnický materiál, na jehož dodávky uzavřel smlouvu. Kontroloři však zjistili, že v letech 2014 až 2016 nakupoval i takový zdravotnický materiál, který součástí této smlouvy nebyl.
„Místo aby na situaci ústav reagoval a vypsal odpovídající zadávací řízení, rozděloval veřejné zakázky v hodnotě od 11 do téměř 15 milionů korun na menší zakázky,“ uvedl NKÚ. Tím se podle něj vyhnul soutěži a zdravotnický materiál pořizoval od toho samého dodavatele. „Ústav tak porušil zákon a jeho postup NKÚ vyhodnotil jako porušení rozpočtové kázně za téměř 39 milionů korun,“ napsali kontroloři.
V jiném případě SZÚ v roce 2013 uzavřel s dalším dodavatelem smlouvu za sedm milionů korun také na dodávky speciálního zdravotnického materiálu, a to napřímo bez jakéhokoliv zadávacího řízení.
Hodně peněz na platy, minimum za pronájem
Kontrola také ukázala, že v roce 2014 SZÚ nedodržel mzdový limit stanovený ministerstvem zdravotnictví. Ten byl stanoven na 125 milionů korun, ale ústav na mzdách vyplatil 146 milionů korun. „SZÚ přitom měl možnost jednat s ministerstvem o navýšení mzdového limitu, čímž mohl těmto zbytečným problémům předejít,“ poznamenali kontroloři.
V neposlední řadě SZÚ poskytoval svým zaměstnancům bydlení, za které od nich nepožadoval odpovídající úhradu. „Například vedoucí zaměstnanec platil za zrekonstruovaný byt v Praze o výměře 53 m2 měsíčně 960 korun, a to včetně nákladů za energie, vodné a stočné, teplo a dalších položek spojených s bydlením,“ uvádí NKÚ.
I další byty pronajímal obdobně levně. Ve zrekonstruované budově bydleli zaměstnanci v bytech do 50 metrů čtverečních za ceny od 960 Kč do 5 710 Kč měsíčně - a to včetně zmíněných poplatků za energie apod.
V kontrolovaném období nefungoval podle NKÚ také vnitřní kontrolní systém ústavu. Ze zákona musí každá instituce veřejné správy stanovit pracovníky, kteří předběžně kontrolují nákupy a veškeré hospodářské operace dané instituce. „Ústav ale tyto pracovníky neurčil, a předběžná kontrola tak fakticky neexistovala,“ zjistil úřad. Ústav tak podle něj například uhradil faktury, ve kterých byl uveden nesprávný dodavatel či jiné chybné údaje, nebo nezaregistroval, že daná smlouva už není platná a podobně.
