Umarová, sloupkařka nizozemského deníku Metro, skončila v rukách turecké policie o uplynulém víkendu. Na svém twitterovém účtu uvedla, že byla zadržena kvůli svým výrokům proti Erdoganovi na této internetové sociální síti. Po nedělním propuštění informovala, že je sice na svobodě, ale nemá povoleno opustit turecké území. Turecké úřady odmítly záležitost komentovat.
Pokuta pro novinářeTurecký soud v neděli uložil novináři Canu Dündarovi pokutu ve výši 28 650 tureckých liber (241 000 korun) za urážku prezidenta Erdogana. Žurnalista se jí podle něj dopustil sérií článků o Erdoganovi v souvislosti s korupčním skandálem, který otřásl politickou scénou na přelomu let 2013 a 2014. Šéfredaktor opozičního listu Cumhuriet Dündar čelí v jiném soudním procesu i obvinění ze špionáže a vyzrazení státního tajemství kvůli článkům o údajných tureckých dodávkách zbraní syrským islamistům v roce 2014. Za to mu s dalším novinářem Erdemem Gülem hrozí doživotí. Zdroj: ČTK |
Jeden z nejčtenějších nizozemských deníků De Telegraaf reagoval po svém a tvrdým postupem Erdoganovy vlády se nenechal zastrašit. Na titulní stranu umístil velkou karikaturu tureckého prezidenta coby opice, která ničí jeden ze základů Evropy - svobodu slova a projevu. Karikatura je opatřena titulkem „Dlouhé paže Erdogana“.
Nizozemský tisk připomíná, že Turecko je v poslední době velmi aktivní v potírání urážlivých příspěvků na adresu Erdogana, a to i v zahraničí. Minulý týden například turecký konzulát v Rotterdamu rozeslal všem tureckým firmám působícím v Nizozemsku mail s instrukcemi, ve kterých je nabádá k ohlášení jakékoli mediální i jiné inzultace tureckého prezidenta. Konzulát později vysvětlil, že mail byl jen špatně formulovaný.
Umarová byla jednou z kritiček postupu konzulátu, připomíná server The Washington Post. Ve svém sloupku přirovnala jeho počínání k postupu nizozemských nacistů během 2. světové války. Nizozemská politička s kurdskými kořeny Sadet Karabulutová pak celou kontroverzi okomentoval slovy, ve kterých hovořil o „erdoganových dlouhých pažích v Nizozemsku“.
Od Erdoganova nástupu do prezidentské funkce v srpnu 2014 vedou turecké orgány téměř 2000 soudních řízení proti umělcům, novinářům i dalším občanům, včetně nezletilců, pro urážku hlavy státu. Vesměs se postižení dopustili kritiky prezidentova autoritářství nebo ho obvinili z neschopnosti.
Stíhání německého satirika
Zadržení nizozemské novinářky přišlo jen několik dní po diplomatickém sporu mezi Tureckem a Německem, který zažehlo vystoupení německého satirika Jana Böhmermanna.
Konec sekularismu?Restriktivní režim v Turecku by mohl posílit i případným větším propojením islámu s ústavou. Předseda parlamentu Ismail Kahraman v úterý prohlásil, že Turecko potřebuje ústavu spojenou s náboženstvím a sekularismus by měl být z nového základního zákona vyloučen. Podle agentury Reuters tak Ismail Kahraman naznačil možný rozchod se základními principy moderní turecké republiky. "Proč bychom jakožto muslimská země měli být v situaci, kdy ustupujeme od náboženství? Jsme muslimskou zemí. Proto musíme mít náboženskou ústavu," citovala Kahramana agentura Anadolu. |
Ten ve vysílání veřejnoprávní televize ZDF přednesl báseň zesměšňující Erdogana. Obsahovala řadu vulgarismů. Tureckého prezidenta v ní líčil jako člověka, který porušuje lidská práva, ale mimo jiné provozuje také sex se zvířaty.
Erdogan podal na německého satirika trestní oznámení pro urážku představitele cizího státu. Podle německých zákonů musela v takovém případě se stíháním souhlasit německá vláda. Ta tak učinila po několika dnech od obvinění (více zde).
Stíhání německého satirika je možné kvůli paragrafu o urážce cizích státních představitelů. Německá vláda se shodla, že ještě během tohoto volebního období předloží novelu trestního řádu. Podobný zákon je v platnosti také v Nizozemsku a dalších evropských státech.
