Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nizozemsko nese část viny na masakru v Srebrenici, rozhodl soud v Haagu

  12:13aktualizováno  19:53
Odvolací soud v Haagu v úterý v zásadě potvrdil rozsudek civilního soudu z roku 2014, že Nizozemsko nese část viny na masakru bosenských muslimů v Srebrenici v roce 1995. Podle rozsudku je stát odpovědný za asi 300 muslimských mužů, jejichž deportaci z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek umožnili nizozemští vojáci.

Nizozemský a keňský voják UNPROFOR ošetřují uprchlíky ze Srebrenice (13. července 1995) | foto: Reuters

O tom, kolik rodiny srebrenických obětí dostanou jako odškodné, bude rozhodnuto při dalším soudním řízení. Informovala o tom agentura Reuters. Vraždění ve Srebrenici nepřežilo asi 8 000 mužů a chlapců.

Nizozemská vláda zatím na verdikt oficiálně nereagovala. Mluvčí ministerstva obrany Klaas Meijer podle agentury Reuters řekl, že verdikt odvolacího soudu se studuje. Nicméně dodal: „Naše stanovisko doposud bylo a zůstává, že odpovědní za tuto tragédii jsou bosenští Srbové.“

Nově úterní občanskoprávní soud rozhodl o tom, že Nizozemsko má v budoucnu vyplatit rodinám obětí pouze 30 procent z celkového odškodného. Podle verdiktu je totiž až 70procentní šance, že by bosenskosrbské jednotky Bosňáky z bezpečné zóny vyvlekly a zabily, pokud by je nizozemští vojáci odmítli vydat.

Síly působící pod nizozemským praporem v Bosně pod velením OSN podle soudu věděly o tom, že bosenské muslimské muže, kteří v roce 1995 hledali útočiště v takzvané bezpečné zóně OSN ve vesnici Potočari, bosenskosrbské jednotky zabijí, pokud budou muset místo opustit. Když bosenskosrbské jednotky oblast obklíčily, nizozemští vojáci deportaci mužů nezabránili.

Fotogalerie

Do Potočari nedaleko Srebrenice se před bosenskosrbskými silami tehdy uchýlily tisíce Muslimů. Oblast pod nizozemským velením totiž považovali za bezpečnou zónu. Asi 300 z nich bylo při obléhání bosenskosrbských jednotek nuceno opustit nizozemskou základnu OSN. Podílu na smrti právě těchto lidí se týká úterní rozhodnutí.

Soud tak zamítl odvolání rodin obětí masakru, jež tvrdily, že nizozemští vojáci nesou odpovědnost nejen za smrt 300 osob, nýbrž za smrt několika tisíců lidí, kteří se chtěli ukrýt v Potočari.

„Je to velká nespravedlnost,“ komentovala rozhodnutí soudu předsedkyně sdružení Srebrenické matky Munira Subašičová. „Nizozemsko by na sebe mělo vzít odpovědnost, jelikož bylo v jeho moci všechny na základně Dutchbat (zkrácené označení nizozemského praporu působícího v Bosně pod velením OSN) ochránit,“ řekla. Nizozemská obhajoba budovu soudu opustila a rozhodnutí nekomentovala.

Nizozemská vláda v roce 2002 podala demisi poté, co uznala, že nebyla schopna ochránit tyto uprchlíky. Trvala však na tom, že za vraždy Bosňáků může Srbsko, nikoliv Nizozemsko.

Rozhodnutí může ovlivnit budoucí mise, říká odbornice

Podle Reuters jde o mimořádný rozsudek vzhledem k tomu, že se za své činy musí zodpovídat stát, jehož síly působily v rámci mírové mise OSN. Spojené národy přitom mají imunitu před stíháním.

OBRAZEM: Srebrenica uctila oběti masakru, do hrobů uložili dalších sto těl

Lenneke Spriková, která je specialistkou přes bezpečnostní studia na amsterodamské univerzitě, věří, že verdikt je „velmi důležitý pro budoucnost mírových misí a zákony o odpovědnosti států“. Rozhodnutí ale zároveň podle ní může mít vážný dopad na budoucí mise OSN v krizových oblastech ve světě, protože může odradit státy od účasti v zahraničních vojenských misích, když jejich vojáci mohou být obviňováni z odpovědnosti v případě nečekaného negativního vývoje.

Občanská válka v Bosně a Hercegovině (1992-1995) byla nejkrvavější kapitolou rozpadu Jugoslávie. Během více než tří let si vyžádala na 100 000 mrtvých a statisíce lidí musely opustit své domovy. Více než 8 000 bosenských Muslimů bylo v roce 1995 zabito v Srebrenici.

Pátrání po osudech zabitých a jejich identifikaci znesnadnilo i urychlené přemístění těl z původních masových hrobů na nová místa. Dodnes se podařilo, zejména díky genetice, identifikovat téměř 7 000 obětí vraždění. Na výročí masakru se pak každoročně u Srebrenice konají nové pohřby.

Mnohaleté tresty pro desítky lidí

Události ze Srebrenice, kam se po válce vrátila jen část muslimských obyvatel, jsou živé dodnes. Srbské vedení ale dlouho odmítalo odpovědnost za masakr. Vláda bosenské Republiky srbské se poprvé přiznala k masakru v červnu 2004, kabinet tehdejšího Srbska a Černé Hory podobný krok učinil až o rok později. V březnu 2010 pak prozápadní srbská vláda svedla v parlamentu velký boj za schválení rezoluce, jež masakr odsoudila.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) označil masakr ve Srebrenici za genocidu. Příslušníci nizozemských „modrých přileb“, kteří měli od Rady bezpečnosti OSN mandát k ochraně civilních uprchlíků, byli podle dobových svědectví velmi slabě vyzbrojeni, aby mohli odolat nátlaku Srbů.

Za účast na masakru odsoudily soudy v Bosně, Srbsku i Haagu desítky lidí k mnohaletým trestům. Až na 20 let skončili ve vězení například členové srbské polovojenské jednotky Škorpioni, kteří čelili spravedlnosti poté, co se záznam jejich činu dostal v roce 2005 na obrazovky. Dva muži považovaní za hlavní strůjce genocidy - Ratko Mladič a někdejší bosenskosrbský prezident Radovan Karadžić - se dostali před ICTY.

Karadžić byl v loňském roce odsouzen ke 40 letům vězení, soud ho uznal vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, včetně genocidy. Karadžić se proti rozsudku odvolal. Mladičovi žalobce ICTY loni v prosinci navrhnul doživotní trest. Verdikt soudu se očekává letos.

Příbuzní obětí si připomínají masakr v Srebrenici (říjen 2009):

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Postoj Pirátů ke kandidátovi ANO se mění. Kvůli SPD a komunistům

Vedení Pirátů komentuje povolební vyjednávání. (31. 10. 2017)

Piráti budou o víkendu znovu hlasovat o tom, zda mají na šéfa Sněmovny podpořit kandidáta ANO Radka Vondráčka, a to...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

Devítileté manželky? V Iráku projednají zákon, který to má zlegalizovat

(Ilustrační snímek)

V Iráku připravují návrh zákona, který by umožnil muslimským duchovním rozhodovat o uzavírání manželství. To by mimo...

Fico chce po Kiskovi milion eur za jeho soukromé lety vládním speciálem

I Kiska umí šlápnout vedle. Za rodinou léta vládním speciálem

Slovenský premiér Robert Fico chce od prezidenta Andreje Kisky, aby uhradil milion eur za používání vládní letky za...

Jednání o německé vládě bylo přerušeno, neshody panují v řadě témat

Kancléřka Angela Merkelová po jednání v Berlíně o nové německé vládní koalici....

Jednání o německé vládní koalici bylo v pátek časně ráno po patnácti hodinách intenzivních rozhovorů překvapivě...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.