V nizozemském kostele v Haagu se posledních sedm týdnu slouží nepřetržitá mše, která možná nikdy neskončí. Místní protestantská komunita se snaží prostřednictvím mezery v zákoně zachránit před deportací arménskou rodinu Tamrazyanů, které stát zamítl žádost o politický azyl. Podle nizozemského práva totiž policisté nesmí vstoupit na území kostela, pokud tu právě probíhá bohoslužba.
Podle Theo Hettemy, předsedy Nizozemské rady protestantských duchovních, bude „mše pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné“. „Chceme milovat Boha a naše bližní. Myslíme si, že je to příležitost, jak můžeme naši lásku skutečně dokázat,“ uvedl Hettema pro zpravodajský server CNN.
Tamrazyanovi udešli se třemi děti z Arménie v roce 2010 a od té doby žijí v Nizozemsku. Místní úřady jejich žádost o politický azyl posuzovaly už třikrát a pokaždé ji zamítly. Nyní rodině oznámily, že musí zemi neprodleně opustit. Nejprve se pětice uchýlila do kostela v přístavním městě Katwijk, posléze kývla na nabídku náboženské komunity v Haagu.
Rodiče dětí nechtějí odjet, protože se obávají, že jejich životy mohou být po návratu do Arménie v ohrožení. Přestože má země demokraticky zvolenou vládu a projevila zájem o vstup do Evropské unie, stále jde podle americké nevládní organizace Freedom House o pomalu se rozvíjející postsovětskou demokracii s pouze „částečnou svobodou“.
The #Netherlands: nonstop celebrations since 26 October in a church in The Hague to block #deportation of Armenian family https://t.co/8xGJyjzFKh https://t.co/5Czlh3eNLQ
Jedno z dětí, jednadvacetiletá Hayarpi je podle svých slov „neuvěřitelně šťastná a vděčná všem dobrovolníkům“. Od začátku bohoslužby pravidelně zveřejňuje informace na Twitteru a děkuje lidem za účast na mši. „Neuvěřitelné, úchvatné, tolik podpory, modlíme se a zpíváme už několik týdnů,“ píše ve svých příspěvcích Hayarpi.
„Přijelo více než 650 pastorů z desítek různých destinací nejen z Nizozemska, ale také z Belgie nebo Německa. Všichni se zapsali do rozpisu služeb a slouží mše,“ popsal situaci pro stanici Deutsche Welle jeden z organizátorů akce. „Pomodlit se přišlo asi šest tisíc lidí,“ dodává.
Vláda prozatím trvá na svém rozhodnutí, výjimku neudělá
Ačkoli původně měla mše zůstat veřejnosti kvůli bezpečí rodiny utajena, nakonec přilákala nečekané množství lidí. „Na začátku bohoslužby tu bylo jen pár členů farnosti. Dal jsem dohromady liturgie za posledních deset let a vytvořil jeden obrovský svazek. Poté jsme se modlili a zpívali, dokud jsme nenašli další pastory, kteří by štafetu převzali,“ popisuje kostelní pastor Axel Wicke.
Německé církve obcházejí zákony, utečence chrání před vyhoštěním |
Ačkoli policie nečeká přímo přede dveřmi kostela, podle Wickeho celou budovu monitoruje. Arménská rodina se příliš neukazuje a žije v jiné části kostelního objektu. Její poslední nadějí na záchranu je intervence nizozemské vlády, která ale prozatím odmítá své rozhodnutí změnit.
Státní tajemník pro spravedlnost a bezpečnost Mark Harbers odmítl veškeré výzvy, aby Nizozemsko udělalo v případě Tamrazyanů výjimku. „Budoucnost této arménské rodiny nemůže být V Nizozemsku,” uvedl Harbers. Podle něj není dlouhý pobyt v zemi ani zápis dětí do místní školy dostatečným důvodem proto, aby rodina mohla v Nizozemsku zůstat.
