Strana pro svobodu kontroverzního Geerta Wilderse sice skončila třetí. Zaznamenala ale největší zisk ve srovnání s volbami v roce 2006 a patrně míří do vlády. Wildersovu stranu volila téměř pětina hlasujících Nizozemců.
Úkolu sestavit vládu se chopí vítězní liberálové z Lidové strany pro svobodu a demokracii Marka Rutteho. Jako nejpravděpodobnější se v současnosti jeví koalice liberálů, křesťanských demokratů a Wildersovy strany. Tato koalice by však měla většinu pouhého jednoho hlasu.
Sám Rutte připustil, že Wilderse do vlády přizve, protože nemůže ignorovat jeho velký zisk. "Je jasné, že Wilders by do vlády šel rád," píše De Telegraaf. "Wildersův zisk je opravdu monstrózní," píše deník.
Největším poraženým voleb je současný premiér Jan Peter Balkenende. Premiérem byl posledních osm let a sestavil čtyři koaliční vlády. Nyní se vzdal vedení strany i poslaneckého mandátu. Vznik Rutteho koalice je bez křesťanských demokratů jen těžko představitelný. Dosavadní vládní strana ale nyní často mluví o odchodu do opozice.
"Politické prostředí se dramaticky změnilo. Politický střed se v podstatě zmenšil o polovinu, což znamená, že zformovat vládní koalici bude velmi obtížné," tvrdí nizozemský politik Jan Vis.
Řecká krize stála Wilderse vítězství
Třetí místo pro Wilderse je překvapením, kontroverzní politik ale ještě v březnu podle průzkumů míříl dokonce do premiérského křesla. "Více svobody, méně islámu." Jednoduché heslo v Nizozemsku spolehlivě fungovalo.
Ve více než šestnáctimilionové zemi žije téměř 900 tisíc Muslimů. Většina z nich ve čtvrtích, kterým je prý lepší vyhnout se i ve dne. Nizozemskou veřejnost v minulosti pobouřila vražda dokumentaristy Thea van Gogha v roce 2004 radikálem marockého původu a politika Pima Fortuyna. (o Fortuynově vraždě čtěte zde)
Wilders se k odkazu Fortuyna, který veřejně označoval islám jako zpátečnický, veřejně hlásí. Wildersův vzestup však podle analytiků překazila hospodářská krize v Řecku. Wilders ve své kampani řeckou krizi ignoroval a dále se soustředil na problém imigrace a islámskou hrozbu.
Nizozemští novináři šéfa PVV vědomě ignorují, Wilders s nimi přestal komunikovat a otázky na rozpočtové škrty nechával bez odpovědi. Voliči nakonec vyslovili největší důvěru liberálům, kteří chtějí v hospodaření státu razantně škrtat.
Konečné výsledky nizozemských volebLidová strana pro svobodu a demokracii (VVD)......................31* (+9**) Strana práce (PvdA)................................................................30 (-3) Strana pro svobodu (PVV).......................................................24 (+15) Křesťanskodemokratická výzva (CDA) ....................................21 (-20) Strana práce (SP) ...................................................................15 (-10) Zelená levice (GL)...................................................................10 (+3) Demokraté 66 (D66)................................................................10 (+7) ChristenUnie (CU)......................................................................5 (-1) Státní reformovaná strana (SGP) .............................................2 (0) Strana za práva zvířat (PvdD) .................................................. 2 (0) * - výsledek v roce 2010 (mandáty) ** - změna (oproti volbám v roce 2006 (mandáty) |
